--------------------------------
---------------------------
--------------------------------------------------


REFLEXE


Naše životní motto: Pokud chceš něco od Osudu, Osud chce něco od tebe.
Smyslem přežití je čůrat za někoho jiného.


Bronn

14. července 2016 v 12:24


Nick: Elle ♦ ♦Rod: Lannister ♦ ♦Postavení: Žoldák ♦ ♦Status: Živý ♦ ♦Faceclaim: Jerome Flynn ♦




Jméno: Bronn

Přezdívka: Říkají mu mnoha jmény, ale jako přezdívky by se to počítat nedalo

Náboženství: ---

Společenství: ---

Věk: 41 let

Stav: Šťastně svobodný

Vzhled:

"Viděla Bronna bojovat na horské cestě. Nebyla náhoda, že přežil výpravu, na které ostatní muži umírali. Pohyboval se jako panter a ten ošklivý meč vypadal jako by byl součástí jeho paže."

Nedalo by se říct, že by to byl nějaký výjimečný krasavec. Jeho tvář je prodlouhlá, brada hrdě vystrčená dopředu. Černé podelší vlasy nejsou zrovna upravené podle poslední západozemské módy a ani jeho oděv tomu neodpovídá. Přesto Bronn nikdy nemá nouze o ženy, které na něj letí i přesto, že to není nejpohlednější jinoch v okolí. Možná je vždy upoutají jeho pronikavě modré oči, či úsměv, který se mu vždy rozšíří, jakmile spatří ženská ňadra. Mohli by za tím stát i jeho výjimečné výrazy tváře, které nedokáže napodobit leckdo? Kdo ví, možná je jednoduše natolik charismatický, že na něj děvky skáčou po první vyřčené větě.
Jeho postava není nijak zvlášť svalnatá, ale k jeho stylu boje není zapotřebí svalů, ale hbitosti a vytrvalosti, na což je jeho tělo dokonale uzpůsobené. Měří kolem 181 centimetrů, takže za prcka jej zaručeně považovat nelze. Přesto když chce být neviděn, tak to dokáže hravě.
Jeho oděv je jednoduchý, žádné zbytečné brnění, které by ho zpomalovalo, díky tomu se také dokáže pohybovat tiše jako kočka. Jak by se dal považovat za sen mnoha žen, dal by se i považovat za noční můru zkušených i nezkušených bojovníků.

Povaha:

"Měl jsem zajímavý život. Chci, aby moje smrt byla nudná."

Jaké povahové rysy byste mohly čekat od žoldáka zkoušeného životem? Odepsanost zračící se mu v tváři? Smutek, ukrývaný za kamennou tváří? Či slzy v očích, pokaždé, když jeho meč projede lidským masem? S ničím takovým u Bronna počítat nemůžete! Tenhle bastard je až neskutečně plný života, oplývající sarkasmem a černým humorem. Kamennou tvář na jeho tváři uvidíte jedině až po smrti a i to možná ne. Pokud by tento žoldák zemřel, jistě by to bylo s úsměvem na tváři. Mezi jeho nejlepší vlastnosti by se dalo počítat to, že není zase tak úplně necitlivý. Dokáže pohladit dítě i připustit, že květiny existují, ale u slzavého údolí přítomen nebude. Kdyby měl být zvířetem, zaručeně by byl medojedem. Zvíře, které nedá ani jeden mrd ohledně všeho a zároveň zvíře, které se nedá tak lehce zabít.
Kdykoliv se nad něčím rozhoduje, vidíte jak mu zapaluje a jak se v jeho očích objeví obraz zlaťáků, přičemž se ozve dost dobře známý zvuk "cink, cink". Je na peníze a zaručeně se tím netají. Však je to žoldák. Jeho sebevědomí zaručeně není malé. Děvky dokáže ulovit na pár sladkých slovíček a samozřejmě na pořádný měšec. Díky svým neustálým cestám a pracím, které má, není na mizině do druhého dne, kdy vše propije a prošuká. V téhle své zálibě nezná bratra … nebo spíš sestru, která ho v tom zarazit nemůže.

Historie:

"Trávíš moc času tím, že se snažíš, aby tě lidi milovali. Skončíš jako nejvíc oblíbená mrtvola ve městě."

Bronn o své minulosti nemluví a ani není třeba. Však je to minulost. Ale svůj původ zapřít nemůže. Na jeho chování se to zobrazuje někdy až moc často, zvlášť tím, že nemá žádný respekt ke zhýčkaným lorďátkům a už vůbec ne k malým kundoksichtákům, co si říkají král. A proč tomu tak je? Protože se Bronn narodil na pravém severu. A tudíž se dá považovat za Divokého, který se sžil částečně se životem na té dobré straně Zdi.
Narodil se v malé vesnici v té části, která oplývala vícerem chodící večeře než ve zbytku pravého severu. Se svými rodiči příliš nevycházel, kdyby mohl rozvedl by se s nimi. Otec ho mlátil, ale matka měla větší ránu. Do svých tří let tuhle tyranii musel strpět sám než se mu narodil bratr. Lars ho pojmenovali. Byl to veselý malý capart, se svým bratrem tvořili nerozlučnou dvojku v rodině, která k nim nebyla zrovna nejpřívětivější. Ale vystačili si. Čas plynul, jejich vztahy s matkou a otcem se nelepšili, ale jedna novinka se přesto udála. V Bronnových 14ti a Larsových 11ti jim matka brzy měla nadělit dalšího sourozence.
V té době začalo v jejich vesnici přituhovat. Zvedaly se studené větry a bratři si začali všímat, že ženy sice rodily děti, ale žádné nové přírůstky se v jejich domácnosti neobjevovaly. Jako by se děti vypařily. Bronn s Larsem měli chuť to prověřit a proto jedné noci číhali u chatrče jedné rodiny, kde zrovna rodila žena. Její křik byl slyšet až k jejich domku, proto věděli, kdy mají přispěchat. Pobyli tam asi půl hodiny než ženin křik protnul další, tentokrát dětský. Dveře se poté otevřeli a muž i s robátkem vyšel ven a rozešel se do lesa. Bratři jej následovali. Ušli notný kus cesty než muž položil dítě do sněhu a urychleně odešel. Hoši nevěděli, co dělat. To první, co je napadlo, bylo vzít nohy na ramena, ale nemohli tam nechat to dítě umrznout. Jenže než stačili jakkoliv zareagovat, pocítili, jak se zásadně ochladilo. A ze tmy se vynořila vysoká postava muže. Nebylo na něm vidět nic víc než ledově zářivé modré oči. Osoba sebrala nemluvně a rozešla se pryč. Několik kroků od nich se zastavil a pohlédl na ně. To chlapce nabudilo ke zběsilému úprku. Uplynuly dva dny od této události, kdy i na jejich matku přišla doba rození. Oba věděli, co bude následovat. Krvavá oběť ledovým bohům musela být. Ale to se ani jednomu z nich nelíbilo. Jakmile se jejich sestřička narodila, otec jí vzal a chtěl jí odnést. Jenže jeho děti začali protestovat, což jim nebylo nic platné. Otec byl vyšší a silnější než oni, tak je v pohodě oba přemohl a vydal se dítě vydat temným bohům. Chlapci jej sledovali stejně jako v případě prvního muže. Měli štěstí, že si jich otec nevšiml, zřejmě vše chtěl mít, co nejrychleji za sebou. Bronn se jako první chopil jejich sestry a společně se rozeběhli pryč. Věděli moc dobře, že se musí dostat, co nejdál od vesnice a nejlépe, co nejdál od pravého severu. I přes teplo, které je při běhu zaplavovalo, cítili, jak se za nimi plíží chlad. A ten chlad popadl Larse a stáhl jej zpět. Bronn neměl čas zjišťovat, zda žije či ne. Musel běžet dál.
Druhého dne se dostal k Východní hlídce u moře, kde se propašoval na palubu i s nemluvnětem v náručí. Společně odtamtud odcestovali do Essosu.
Že by se dal považovat za dobrého bratra by se zrovna říct nedalo, ale Anya se dožila dospělosti, takže zase tak hrozný být nemohl. Během dospívání se dal na dráhu žoldáka, jelikož se mu až příliš zalíbilo vraždění, což v těchto krajích nebylo nic podivného. Pokaždé, když si našel nějakou prácičku na delší dobu, nechal svojí malou sestru u nějakých cizinců, aby jim pomáhala s čím potřebovali a on za to mohl utržit další nemalý obnos. Tohle se dělo alespoň do té doby než i Anya mohla udržet ve svých rukou meč. Přeci jí nezachránil jen proto, aby někde drhla podlahu. Musela se naučit poctivému žoldáckému řemeslu, aby na ní byl bratříček hrdý.
V nynější době se nachází se svou sestrou na cestě do Údolí společně s malým zbohatlickým prckem, který byl lady Catelyn obviněn ze shození nějakého děcka z věže.

Rodina:

"A zde je Bronn, syn ..."
"Toho byste neznal."

Jeho rodina není nijak zvlášť rozlehlá. Žádní strýčkové tam, tetičky tu ani miliarda bratranců, které by si mohl plést. Jen otec, který ho stříkl matce do břicha, matka, která ho porodila a dva další výtrusy, se kterými musel žít.

Zajímavosti:

"Oh, podívej na ty dva zářivý válečníky. Ser Taryn Mant a ... Ser Kdosi Odkudsi."

Je výborným bojovníkem, zvlášť díky tomu, že jeho metody nejsou zrovna běžné a už vůbec ne čestné.
Bojuje jak s mečem tak i s dýkou, zároveň je velmi slušným lučištníkem.
Pro prachy by prodal i vlastní varle.
Je to sarkastický bastard, který si nebere servítky a slovo respekt mu příliš neříká.
Nezdá se jako moc přemýšlivý typ, přesto ví, na kterého bojovníka má a kterému se raději vyhnout.
Má velmi krásný hlas a rád zpívá. (Up on the roof!)


Body moci


Intrikářství - 5 b.

Válečnictví - 12 b.

Diplomacie - 1 b.

Vůdčí aspekty - 5 b.

Charisma - 7 b.

Vazby

Anya

"Ty seveřani dřív popadají z toho puchu, který se ti line z pusy než se stačí dostat ke mě. A i kdyby se jim to podařilo, můj puch je totálně dorazí."
"Padej!" odstrčí ho od sebe, když jí málem srazí z koně tím zápachem z jeho úst. "To se ti tam něco schovalo a pak chcíplo?"

Tma jeho života, celoživotní bída i utrpení, konec světa! Ano, to je jeho sestra. Tu, kterou si vybral místo svého bratra. Nikdy nad tím takhle nepřemýšlel, vlastně nad tím vůbec nepřemýšlel. Vážné debaty jsou pro něj jako mor, tudíž se jim vyhýbá obloukem i ve vlastní mysli. Prakticky tuhle opici vychoval sám od kolébky a zřejmě jí přivede i do hrobu. Stylem jakým s ní zachází si říká, že musí mít nekonečnou trpělivost nebo její míra zoufalství nikdy není dostatečně dovršena. Ale dle jeho slov by mu měla být vděčná jak za život, tak za všechno co pro ní dělá i nedělá. Nevděčníky nemá nikdo rád. Chtěla do ruky meč, tak jí ho dal, chtěla koníka, občas jí nějakého ukradl. Pak společně museli vzít nohy na koně a ujíždět, co koně stačili. Sice se jí snažil už několikrát zbavit, ale nikdy si nepřizná, že by mu nakonec chyběla. Je to jako jeho převelice otravné dvojče, které se už nedá odstranit bez citové újmy na tom druhém.

Lars

"Copak neznáš žoldácké desatero ty pablbe? Nezkřížíš dýky svého s bratrem žoldáckým tvým?"

"Zklamals mě, abych pravdu řekl. Čekal jsem, že mě poznáš, alespoň teď, když už jsi mě takhle viděl předtím. Otec měl dobrou ránu a věděl, kam jí dát tak, aby nás potrestal co nejvíc. Nebo ti snad Jiný vyhnal z hlavy všechny vzpomínky na mě? Nebo ti utekly, stejně tak, jako jsi to udělal ty?"

Lars? Co je kurva Lars? Snad Šuňta ne?

Tyrion Lannister

"Jsem si jistej, že malého lorda je velmi těžké pobavit. Vy máte ten podivný styl humoru, kdy jen tak pro prdel vraždíte malé děti a pak si kopete s jejich hlavami."
"Opravdu, budeš mě poučovat v morálních zásadách? Nesnaž se mi namluvit, že jsi velmi oduševněle obcházel rodiny svých obětí a platil jim na pohřeb."

Tam na daleké cestě, trpaslíka spatřil.

Oberyn Martell

"Sem teplejší než ty!"
"Nechtěl jsi říct lepší?"

Jak vlastně Bronn k Oberynovi přišel? Bylo to jednoho krásného extra slunečného dne kdesi v Braavosu. Bronn ponechal svou chlupatou opici kdesi za mořem a konečně sám se rozhodl obhlédnout to úchvatné městečko. Bloudil a bloudil až zabloudil na Oberynovu nohu. Ten muž mu pranic neříkal, i když se choval jako by byl nejznámnější osobou na celém světě. Chtěl se ho zbavit, ale ten vošoust se nedal. Zasvinil mu botu a chtěl se s ním utkat v nerovném souboji. Jenže klacek toho ňákého prince Oberyna byl delší než jeho vlastní, tudíž se rozhodli pro zcela jinou disciplínu. Za první se ukrývalo uspokojení pěti náhodných žen na těch nejveřejnějších místech. Což se jim oběma splnilo. Tak se vrhli na chlastání pravé severské pálenky. Jejich plíce málem uhořeli, ale ani v tomhle nebylo vítěze. Proto se značně nadraný vydali za hospodu a dali se do sestřelování jablka z hlavy toho druhého ohnivým šípem. Skončil jeden z nich bez vlasů? Podle všeho oba měli jen ohořelé temeno. Souboj skončil stejně rychle jako začal. Pálenka vykonala své a oba se svalili k zemi. Kdo jim uhasil hlavy je též záhadou? Druhého dne se probudili bez oblečení v chlívku jakési pochybné hospody, daleko od té, ve které soupeřili. Jaké to má vlastně Bronn vzpomínky na toho vychloubačného prince s velkým egem a malým ptákem? Jen ty nejhorší, kvůli jeho excelenci byl okamžitě vykázán z Braavosu, za nechutné obvinění! Prý jim chtěl znásilnit prase a vytvořit hybrida člověka a svině. Z toho by přeci nevzešlo nic jiného než jejich novodobá královna, ale hádat se s nimi nechtěl. Tudíž opustil Braavos i toho zatracence. Vždy si na něj vzpomene, když vidí ohořelé vlasy.
Jednou si nechal věštit od staré šeredy, která mu řekla, že se jeho budoucnost ozve v podobě statného mladíka a také že jeho spřízněnou duší je pohledná, černovlasá zmije.

Dorien Retard

Eleine

"Asi bys mě neměl nechat tady samotnou… Mohl by mi nějaký zlý muž ublížit" zašeptá a přitiskne se mu k boku. "Přece bys mě tu takhle nenechal.."

Jaremy Tarly

Tyene Sand
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama