--------------------------------
---------------------------
--------------------------------------------------


REFLEXE


Naše životní motto: Pokud chceš něco od Osudu, Osud chce něco od tebe.
Smyslem přežití je čůrat za někoho jiného.


Christopher Arryn

1. srpna 2016 v 18:16


Nick: Kris ♦ ♦Rod: Arryn ♦ ♦Postavení: Lord ♦ ♦Status: Živý ♦ ♦Faceclaim: Max Irons ♦




Jméno: Christopher Arryn

Přezdívka: Mladý sokol

Náboženství: Víra v Sedm

Společenství: ---

Věk: 25 let

Stav: Svobodný

Vzhled:

Od pohledu pohledný mladík, odhadem měřící přes 180 centimetrů. Přehnaný narcis.., i tak by se dal charakterizovat. Charisma a hravost z něj přímo čiší. Od dětských let tvrdě trénoval a dřel. Nikdy nechtěl být přehnaně vypracovaný. Stačilo, aby přibral na váze, potom začal s výcvikem rytíře. Samé souboje, lukostřelba, jízda na koni, běh, vytrvalostní cvičení, aniž by sám chtěl, dovedl svou postavu k přirozené dokonalosti. Za vidinou úspěchu na sportovních kláních se musel správně stravovat a ruku v ruce se správou výživou šel pohyb. Pohybu měj habaděj. Tréninková absence nepřicházela v úvahu, ba naopak. Snažil se zlepšovat i bez dohledu svých učitelů. Běhal z vesnice do vesnice, pral se s místními hochy, miloval les a pohyb v něm. Lezl po stromech, díky tomu přibral na své fyzické zdatnosti a kromě síly piloval i mrštnost a rychlost. Dokázal se dostat do koruny nejvyššího stromu. Stejně jako úspěchy, přicházely i pády. Na levé lopatce má úzkou, jemně vybledlou decimetrovou svislou jizvu. Při seskoku na pevnou zem mu po mokré větvi podklouzla noha. Probudil se až na zemi. Při pádu se uhodil do hlavy, kromě příhody se zraněním si nepamatoval ani předešlé dva dny. Zřejmě se nepříjemně sedřel o ostrý hrot větve. Nebo si na jeho zádech kreslil divočák svými kly. Opravdu si nic z toho nepamatuje, ani se po pravdě nepídí. Bolestný pád ho neodradil od dalších lesních dobrodružství a vynalézavosti. Nezná ani nebyl obdařen lenivostí od Boha. Atletická postava mu vydržela do dnes. Není přehnaný nabušenec, ani tintítko, co se zlomí vejpůl, jakmile mu soupeř jednu vrazí. Na zatnutých bicepsech se tvoří dva kopce nahromaděných svalů. Přiléhavá nebo mokrá trička krásně přilnou na břišní svalstvo, bicepsy rozevírají rukáv a nohy udrží několika desítek závaží najednou, aniž by se podlomil v kolenou. Investoval do své postavy dost času, příroda se mu odvděčila. Nebylo to ovšem zadarmo. Platil potem a krví, jak se říká.
Pleť má čistou a vybledlou. V Orlím hnízdě si rozpáleného slunce příliš neužije. V létě má odstín přeci jen o něco málo tmavší. Netráví tolik času na hradě, ale v sídle na venkově. Pomáhá, kde se dá. Práce viditelně poznamenala hranaté dlaně s dlouhými prsty. Ruce má velké, při svíraní meče se mu tvoří žilnaté cestičky na hřbetu ruky.
Oči okno do duše. Pro něj platí to samé. Šedivé oči s modrými odlesky zejí lehkou povýšenost a arogancí. Věří si. Netrpí nízkým sebevědomím. Z přímého pohledu sálá teplo a skrytá dobrosrdečnost skrývající se pod nánosem pokrytectví a přílišného sebevědomí. Pohledem dokáže upoutat pozornost moha žen. Umí se dívat na milion způsobů. Pohledem nenávidí, pohledem pohrdá, ale umí taktéž pohledem milovat. Člověk podle pohledu může odhadnout a přesně vystihnout Chrisovu náladu. Narůžovělá linka smyslně vykrojené rtů přímo svádí k polibku na měkké plné rty. Hlas má hluboký příjemný. Snadno dokáže upoutat pozornost. Vyvolat v lidech důvěru, přinutit k tomu, aby ho následovali a poslouchali. Umí mluvit motivačně a často se nechává unést emocemi, které vnáší do svých slov. Skvěle recituje básně, dokonce rád zpívá. Brouká si a vymýšlí si vlastní písně. Málokomu se poštěstí slyšet jeho zpěv. Nerad zpívá před obecenstvem. Obává se nepříjemné reakce, nebo urážek a kritiky skutečných umělců. Je velmi živelný a nespoutaný. Jako velká voda. Ladné kroky od něj čekejte jen v nutnosti. Ani obyčejná chůze se rozhodně nedá přirovnat k ladným a promyšleným krokům. Své tělo uvádí v pohyb svéráznými a jistými kroky s delšími rozestupy. Rovná záda a vztyčená brada značí o sebedůvěře. I ve stylu chůze se dá spatřit jistá odlišnost mezi ním a poddanými. Ti nosí hlavu sklopenou a často díky tomu zakopávají o vlastní nohy ve spěchu. V neustálém spěchu a chaosu. Christopher má kroky klidné až ležérní. Nespěchá. Rád se rozhlíží kolem sebe. Kochá se krajinou a krásnými ženami v dohledu. Nenosí nos nahoru, možná působí povýšeně, někdy se tak chová, ale není tomu tak doslova. Je jako ženská, někdy má prostě své dny, kdy nemá náladu a nosí větší nosík zvedá nepatrně nahoru.
Nenosí vousy ani krátké strniště, vzorně se holí. Vousy mu přijdou nechutné a odpuzující. Světlejšího odstínu zlatavě hnědé barvy se dočkaly delší vlasy. Ty jsou kapitola sama o sobě. Zlatavé odlesky na slunci odráží zkroucené vlasy formující se do malých vlnek. Kolem přilehlých uší nosí vlasy vystříhané . Nikdy je nenechává delší jak několik centimetrů, jelikož mají tendenci se kroutit a on nechce vypadat jako ovce. Zejména tehdy, kdy jej zastihne déšť. Někdy vlasy uhladí do stran, nechá si jen patku, někdy si zase vlasy upraví nahoru, aby mu nepadaly do tváře a někdy to prostě nechá na větru, jak si s vlasy poháže. Velmi nerad se stříhá, ne že by po stříhaní brečel jako dlouhovlasá princeznička, jen se vždycky obává, jak moc se na něm holič vyřádí. Co se týče oblečení není náročný. Při pobytu na hradě, nosí prošívané vesty z drahých látek s vyrytým erbem. Někdy chodí celý den ve stříbrném brnění. Nepotrpí si na doplňky, ani šperky. Nenosí prsteny. Jen jeden z nutnosti a to pečetící prstem.

Povaha:

Prvorozený a umíněný syn šlechtického rodu Arrynů. Vyrůstal v luxusu a pohodlí. Na co ukázal, také dostal. Rozmazlenost z dětství vydržela do dnes. Své cíle i touhy staví na první místo. Snadno se nadchne pro naprosté maličkosti a nepřestane, dokud nejsou tužby vyslyšeny. Tvrdohlavý paličák, který hlavou prorazí zeď místo toho, aby ji obešel. Bezmyšlenkovitě se vrhá do nebezpečí, obdarovaný bezmeznou odvahou tropí věci, nad kterými zůstane rozum stát. Není hloupý, jen impulzivní. Rád si dělá a bere, co chce. Není radno mu vstoupit do cesty, umí být nekompromisní a přímočarý. Nebojí se prosadit svůj názor, ani ho hájit před druhými. Ačkoliv vždy není pravda na jeho straně, neustoupí a nerad si přiznává chyby. On je lord, je něco víc, on přece chyby nedělá. Velmi nerad se mýlí, omyl považuje za osobní selhání. A kdo by dal na obdiv selhání? Dopouští se zbrklých rozhodnutí s nečekanými následky, které není schopen kompromisně vyřešit. Vinu je pohodlnější svalit na druhé a vypořádat se sám se sebou osamotě. Skutečnost, že nerad přiznává prohru před ostatními, neznamená, že prohru nepřizná sám sobě. V takových situacích zaleze do kouta, kde se zlobí sám na sebe. Nadává si a nejradši by si i sám nakopal zadek. Druhou možností je útěk do lesa, šum a vůně borovic ho přivádí na jiné myšlenky. Vyřezává zvířata ze dřeva. Tiše trucuje, dokud vztek a rozhořčení neodnese vítr. Časem všechno zlé přejde, výčitky odplavou a rozbouřené peřeje se změní v klidnou plynoucí řeku. Pobyt v lese mu přináší jisté uspokojení a zadostiučinění. Netíží ho žádné povinnosti, ty z celého srdce nesnáší. Nechce se stát nejmocnějším králem, ani nejslavnějším rytířem. Neznamená to však, že jej turnaje nebaví a nezajímá se o svůj budoucí lid, nebo všeobecné blaho. Měří své síly a zdatnost za účelem sebepoznání a uspokojení. Sláva je vedlejší. Rytířského klání se účastní za vidinou vítězství. Miluje pocit vítězství, ne pro výhru samotnou, ale pro pocit pokoření soupeře. Snaží se sobě i ostatním dokázat, jak zdatný bojovník je a zaslouží si post dědice Orlího hnízda. Nesnese pomluvy šlechticů, kteří o něm tvrdí, že je to jen fracek, který se narodil s titulem na hlavě a všechno mu jednoduše spadlo do klína. Částečně mají pravdu, narodil se s titulem, pozemky a v bohatství. Jenže to neznamená, že se musí chovat arogantní osel sedící u stolu plného jídla s bezedným pohárem vína a chlubit se před ostatními mocnými muži, jak mocný a neporazitelný je, aniž by hnul prstem. Opovrhuje silnými řečmi. Silné řeči je třeba dokázat činy, přesně o to se snaží. Pokud řekne, udělá. Je čestný a oddaný. Nedokázal by zradit svou víru, přesvědčení ani svou rodinu. Kudla do zad je v těchto dobách velmi oblíbená. Snaží se být takový, jaký je. Na nic si nehraje. Nemění své chování ani slova z minuty na minuty, jenže se mile rád vydává za někoho, kým není nebo vlastně je? Povinnosti šlechtice jsou nudné záležitosti, samé učení, jazyky a společenská etiketa. Výuku sice bral vážně, ale hodin se zúčastňoval jen z nutnosti. Neměl na výběr, chtěl potěšit své rodiče a splnit své povinnosti jakožto lorda Arryna. V jeho nitru svádí boj dvě naprosto odlišné povahy. Mladý muž toužící po dobrodružství, nebezpečí. Lehkovážný vtipálek s dobrým srdcem. Na druhou stranu místy působí jako arogantní vejtaha bez slitování. Neuznává téměř žádné autority a je pro něj nepředstavitelné, že by měl před někým ohnout koleno. Někdy pohár nahromaděných emocí přeteče a on vybouchne. Stále dokola poslouchá příkazy. "Tohle musíš, takhle se máš chovat, tuhle knihu si přečti, příbor se drží v téhle ruce. Jez to, nejez tohle. Tohle nesmíš. Měl bys ses chovat jako lord, ne jako kovářův syn. Nesahej na to, podívej se, jak vypadáš. Jsi lord a dědic trůnu rodu Arrynů. To je mouka? Co děláš v kuchyni, máš být na lekci tance." Čelí spoustě narážek snad ze všech světových stran. Má plné zuby neustálého opravování, či otravných pouček učitelů. Kdo nic neumí, učí. Učitelé v něm nevzbuzují žádný respekt. Miluje život a chce si jej užít, dokud může. Jeho dobrotivosti druzí budou využívat ve svůj prospěch. Bohužel někdy chrání své srdce před zklamáním, a tak si zastíní vidinu skutečné pravdy. Ta je bolestivá, ačkoliv důležitá a potřebná.

Historie:

Hromy, blesky. Silný déšť bubnující do oken a nesnesitelný pláč zněl z oken i po chodbách Orlího hnízda. Na svět přišel prvorozený syn Jona Arryna a Jeyne Royce. Na rytířském klání Jeyne podlehla kouzlu mladému lordu a zamilovali se. Krátce po příjezdu do Orlího hnízda oznámila své těhotenství, byla již ve druhém měsíci. Jon měl ohromnou radost. Nedočkavě se těšil na svého prvorozeného syna a svého dědice. S menšími komplikacemi při porodu se konečně po sedmi měsících dočkal. Královna přivedla na svět malého Christophera Ronnela Arryna. Stejně jako bouřlivé počasí při jeho narození bylo i lordovo dětství. Byl neposedný a neposlušný. Utíkal z hradu, aby si mohl hrát s dětmi ve vesnici. Chodili se schovávat do lesů a mnohdy se před stráží schovával až do večera. Neměl zájem o trůn ani povinnosti lorda. Rodičům dělal radost a zároveň velké trápení. Vysloužil si mnoho trestů včetně zamykání komnat, aby nemohl utíkat z hradu. Jeho komnaty strážil Jon Royce, hrdina bitvy o Údolí Arryn. Právě on mu vyprávěl o zážitcích z boje a o životě mimo Orlí hnízdo. Malého následníka vyprávění uchvátilo a zároveň pochopil, že pokud se chce stát stejným hrdinou jako Jon, musí pro to začít něco dělat. Už mu nezáleželo jen na něm, ale i na jeho rodině a postupně na sobě pocítil první změny. Zajímal se o poddané v nedaleké vesnici. Žadonil otce o větší příděl jídla, jakmile zjistil, že vesnici zužuje hlad a nedostatek vitamínů obsažených v čerstvých surovinách. Lidé byli nemocní a vyčerpaní. Jon přislíbil svému synovi pomoc, pokud se zhostí svých povinností a bude důrazně vykonávat jeho vůli. Chris souhlasil. Začal chodit do hodin, přestal si stěžovat a snažil se být v očích otce dobrým synem. S matkou měl blízký vztah, matka ho rozmazlovala, otec učil disciplíně. Jednoho večera jej otec povolal do trůnního sálu, oznámil mu příchod nového potomka na svět. Christopher měl radost, konečně si měl, s kým hrát. Už si představoval, jak svého bratra naučí plivat, uplácat tvrdé blátivé koule, lézt po stromech a další klukoviny. Umíte si představit, jak mu zmrzl úsměv, když se místo chlapce narodilo děvče? Byl naštvaný, mrzutý a smutný zároveň. Sestra? Pf, co by s ní tak asi dělal. Na čajové dýchánky by musel mít rád čaj. Nakonec se věci vyvinuly lépe, než čekal. Mladší sestru si zamiloval a nenechal by na ni sáhnout. Staral se o ní a chránil sestřinu čest jako správný starší bratr. Měl sice sestru, ale zažil s ní více zábavy než s jakýmkoliv holomkem z vesnice. Jeho sestra se pro něj stalo středem vesmíru, zejména po matčině smrti. Zemřela u třetího porodu společně s dítětem. Byli si bližší, než kdy dřív. Jejich otec se znovu oženil. Museli si zvyknout na novou matku, choval k ní úctu, ale nikdy jí neoslovil matkou. Prožil s ní velmi málo, než Jona druhá manželka a jeho nevlastní matka zemřela. Krátce na to se jejich otec znovu oženil s dcerou roda Tullyeho. Sestra ani on s ní neměli nikdy vztah jako je mezi matkou a dětmi. Brali jí spíše jako svou tetu, než matku. Starala se o ně, radila jim, ale nikdy necítili stejnou mateřskou lásku jako v dětství. Propad jejich vztahu se prohloubil narozením Robina. Jejich nevlastního bratra, z čehož neměl radost. Ve hře je další dědic Orlího hnízda. Přeci jen je prvorozeným, ale to mu nezaručuje následnické právo. Člověk nikdy neví, co se může stát. Přišel teda s plánem. Provdá svou sestru, aby nalezl vhodné spojenectví a podporu. V dobách Andalů byli Arrynové králové. Nyní jsou pouhými lordy. Nikdy nepřestal snít, že přinese věhlas a slávu svému rodu. Chce znovu usednout na trůn. Nikoliv jako lord, ale jako král Arrynů. Na cestě mu stojí mnoho překážek, ale pokud obstojí a vytrvá, uzavře silná spojenectví. Arrynové budou znovu králové Údolí, lord Jon Arryn by byl na něj hrdý, kdyby nadále žil. Zemřel za záhadných okolností. Christopherovi vrtá jeho náhlá smrt hlavou a nepřestane, dokud nezjistí pravdu.

Rodina:

lord Jon Arryn - otec
Jeyne Royce - matka
Jemma Arryn - sestra

lady Lysa Tully - nevlastní matka
lord Robin Arryn - nevlastní bratr
Petyr Baelish - strýc

Zajímavosti: ---


Body moci


Intrikářství -

Válečnictví -

Diplomacie -

Vůdčí aspekty -

Charisma -

Vazby

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama