--------------------------------
---------------------------
--------------------------------------------------


REFLEXE


Naše životní motto: Pokud chceš něco od Osudu, Osud chce něco od tebe.
Smyslem přežití je čůrat za někoho jiného.


Lars

27. srpna 2016 v 16:53


Nick: Tessák ♦ ♦Rod: --- ♦ ♦Postavení: Žoldák ♦ ♦Status: Mysleno, že mrtvev, ale živ ♦ ♦Faceclaim: Jeremy Renner ♦




Jméno: Lars

Přezdívka: Ti co ví, o koho jde, ho raději oslovují jenom jménem nebo "pane", Šuňťa

Náboženství: Víra v Sedm ... pokud od nich něco potřebuje

Společenství: ---

Věk: 38 let

Stav: Šťastně polygamní

Vzhled:

Aby mohl plnit svou profesi, musí mít vypracovanou postavu, to je jasné. Kdyby v ruce neudržel meč, protože by jí měl jako párátko, těžko by se uživil žoldáckým řemeslem. Co dál? Není malý, ani neoplývá neobvyklou výškou, zkrátka chlapík průměrného vzrůstu. Nejvýraznějším rysem jsou stejně jeho modré oči, ve kterých se mu obvykle zračí nějaká emoce. Pokud ovšem chce, bez potíží dokáže nasadit kamenný výraz, který si s sebou bere do soubojů. Na co ukazovat momentální pocity tam? Stejně se v tu chvíli musí soustředit jenom na boj. Na okouzlování holek má vždycky dost času i později. Hlavu mu zdobí čupřina hnědých vlasů, které si obvykle najdou vždycky svůj vlastní směr a tak někdy vypadá, jako by se zrovna vrátil z bordelu a to i když je denní doba absolutně nevhodná k postelovým hrátkám. Pokud se někam vypraví, samozřejmě má u sebe meč, ale vždycky sází na jistotu a proto s sebou nosí i luk a šípy. Své tělo zásadně neodhaluje (ne v přítomnosti slušných dívek, to dá rozum), ale přesto pokud se nějaké dámě poštěstí ho vidět, spatří kromě lehce opálené kůže, která získala bronzový nádech pobytem na jihu, i mnoho jizev, které utržil jak v dětství, tak i v dospělosti. Chodívá oblečený do normálního šatu, ale pokud předem ví, že ho čeká souboj, oblékne se do něčeho bytelnějšího.

Povaha:

Na duši mu zůstalo spousta šrámů, to je pravda. Kdyby si vedl seznam, kdo všechno za to může, objevila by se na něm celá rodina. Rodiče, kteří ho vlastně týrali, bratr, který ho v nebezpečí opustil a sestra… ne, ta by se tam jako jediná nenacházela. Byla ještě nemluvnětem, když zůstal Lars odkázaný jenom sám na sebe. Nemohl jí z ničeho vinit, ani kdyby chtěl. Ale u zbytku rodiny zůstal nesmazaný dluh, na který doteď nezapomněl. Blízké setkání s Jiným mu přivodilo menší fobii z nocí strávených na severu. Miluje cestování a výzvy, ale nikdy se nemohl přinutit k tomu, aby sám odjel k místům, kde by ho mohlo potkat to samé, s čím se setkal jako malý kluk. Ačkoliv by to nikdo neřekl, mívá povětšinu času dobrou náladu, vtipkuje, netrpí depresemi. Tedy ne často, někdy samozřejmě hloubá nad tím, co by bylo, kdyby se jeho minulost sehrála jinak. K holkám se chová málem jako by patřil k lordům, až na trochu nevybíravý jazyk, ale to neznamená, že by čas od času nezašel rád do domu rozkoší, aby ukojil své touhy. Ačkoliv se umí chovat přátelsky, dává přednost pobytu v osamění, protože vzhledem k jeho životu je stejně zbytečné dělat si přátele, jako si pořizovat loď při pobytu na suchu. Většinou jedná férově a to i k protivníkům, ale pokud nemá na výběr, bez zaváhání sáhne pro tu nejotřesnější metodu boje, jenom aby z toho vyšel vítězně.
Na žoldáka žije celkem střídmě, nemá zálibu v prolévání krve, takže nezabíjí jenom pro zábavu. Má úctu k lidskému životu. Sem tam provede i dobrý skutek v podobě vystrašení a odrazení oplzlého nápadníka či vnuceného společníka, když ho o to někdo požádá. Jako seveřan by měl mít víru ve staré bohy, ale na sever zanevřel natolik, že se jich zřekl. Není ani nijak nábožensky založený člověk, ale přesto někdy cítí potřebu hledat pomoc někde výš. Proto sem tam vyšle modlitbičku k některému ze Sedmi.

Historie:

Říká se, že sever plodí zdatné válečníky. Důvod k tomu je prostý, všude kolem je nehostinné prostředí, ve kterém přežijí jenom ti nejsilnější. Lars by mohl vyprávět svůj příběh, ale léta se na svou minulost snažil zapomenout. Jak by taky ne, když prožil dětství v té snad nejhorší rodině, ve které mu dával naději na lepší zítřek jenom starší bratr Bronn. Díky němu zůstalo Larsovo dětství alespoň trochu dětstvím, tak jak by mělo být. Podnikali spolu všemožné dobrodružné výpravy, utíkali před rozzuřenými rodiči. Když měl Lars z něčeho strach, velký bratr ho vždycky uklidnil.
Dokud se kolem nezačaly dít podivné věci. Průběžně do jejich vesnice děti přibývaly, ale najednou jako by se po nich slehla zem. Bratři samozřejmě neváhali a vydali se prozkoumat situaci. Snad to bylo dílem náhody, ale zanedlouho se jim naskytla příležitost přijít celé záhadě na kloub. Počkali si, dokud se další obyvatelce vesnice nenarodí nemluvňátko a následně se drželi za jeho otcem, který jej odnesl do lesa. To, co bratři viděli, se rovnalo nejhorší noční můře. Pro kojeňátko si přišla záhadná bledá postava s modře svítícíma očima. Nezbylo jim nic jiného, než se dát na úprk. Lars si myslel, že už nic horšího nikdy nezažije, ale hluboce se mýlil. Brzy se jim narodila sestřička, Anya. Bylo celkem zjevné, co bude následovat, a bratři se rozhodli, že jí zachrání. Jenže se jim to celé vymklo z rukou, Bronn sice Anyu zachránil, ale Larsovi se nohy zamotaly do kořenů stromů a upadl. Než stačil vstát, cítil, jak se kolem něj sevřel chlad, který ho pomalu táhnul zpátky k místu obětování. Se srdcem snad lígu od něj sledoval Bronna, jak uhání dál. Po tvářích mu začaly téct slzy, ale těžko říct, jestli to bylo strachem z toho, co bude následovat nebo bolestí nad tím, že ho jeho bratr nechal na pospas osudu.
Všechno najednou vypadalo tak uboze a smrtelně, především když se Lars ocitl na zádech a spatřil Jiného, jak se k němu začíná pomalu sklánět. Nezmohl se ani na výkřik, jenom se přikrčil, jako by mu to mohlo pomoci. Připravoval se na to nejhorší, ale najednou začal Bílý chodec doslova tát. Lars nechápal, co se děje, dokud nespatřil muže zahaleného do kožešin. Pomohl mu vstát a vzal ho do svého příbytku. Choval se k němu docela mile, ale po otřesném zážitku začal Lars jednat úplně jinak, než by měl. Jakmile se mu naskytla první příležitost, utekl od něj. Bláhově si tenkrát myslel, že se dokáže sám uživit. Snad rok se o to pokoušel, naučil se krást a prát se, aby mohl alespoň přežívat. Osud tomu chtěl, aby se jednoho dne vydal krást jídlo a za oběť si vybral muže zarostlého vousem. Vypadal jako snadná oběť, ale malý zloděj brzy přišel na to, že si měl vybrat jinak. Ani se nestačil ničeho dotknout a už ležel na zemi. Znovu si tenkrát vybavil příhodu s Jiným. Jak nad tím tak vzpomínal, rozvzpomněl se i na tvář chlapíka, co ho zachránil. Zjevně i on si pamatoval a poznal ve vyhublém chlapci svého chráněnce. Lars se mu poslušně omluvil, nejen za krádež ale i za dobrý skutek, který se mu dostal posledně. Muž ho vzal na milost a pověděl mu, že se jmenuje Derrik. Vysvětlil mu, že Bílého chodce zabil dýkou vyrobenou z obsidiánu. Na oplátku požadoval vysvětlení, co mladý Lars dělal na takovém místě. Zlodějíček neochotně dovyprávěl svůj příběh, načež se Derrik usnesl, že ho nechá u sebe a naučí ho něco, co by se mu mohlo hodit do života. Svému slovu dostál, naučil svého "adoptovaného" syna jak nejlépe zacházet se zbraněmi a vtloukl mu do hlavy i něco málo o léčivých mastích, které by zabránili nejhorší infekci. Za to všechno Lars chodil na lov a nestěžoval si, protože měl daleko lepší život, než jaký by ho čekal, pokud by zůstal u své pravé rodiny.
Ale i tak přišel čas, aby Lars vyletěl z hnízda. Začal cestovat po Západozemí, jenom severu se vyhýbal, jak jenom to šlo. Využil toho, co již uměl a začal pracovat jako žoldák. Nedělal však všechnu špinavou práci, když se mu něco nelíbilo, jednoduše řekl ne. Závazkům se nevyhýbá, ale prozatím nenašel nikoho, s kým by se rád usadil a proto směle ve své práci pokračuje.

Rodina:

Všichni členové jeho pravé rodiny pro něj přestali existovat ve chvíli, kdy si myslel, že umře. Za otce považuje Derrika.

Zajímavosti:

Umí skvěle zacházet s mečem i dýkami, ale přesto se cítí nejjistěji, pokud má v ruce luk a na zádech toulec s šípy.

Loajalita

Sám sobě

Body moci


Intrikářství - 0 b.

Válečnictví - 12 b.

Diplomacie - 5 b.

Vůdčí aspekty - 7 b.

Charisma - 6 b.

Vazby

Anya

Mladší sestřička, kterou by i rád vychovával, kdyby k tomu dostal příležitost. Bohužel, osud tomu chtěl jinak a tak Anya propadla čistě Bronnovu vlivu. Když se však díky již zmíněnému bratrovi potkali, Lars si jí hned oblíbil. Nejenže vypadala celkem k světu, dokonce ani neztratila hlavu a ukázala, že se nenechala Bronnem ovlivnit. Tedy až na to, že propadla žoldu. Ukázala, že není tak špatná v lukostřelbě, přestože je Lars nepochybně lepší. Rozhodl se, že pokud to půjde, bude s ní chtít strávit nějaký čas, aby se dozvěděl, co všechno vyváděla za dobu jeho nepřítomnosti. Cítí povinnost něco takového udělat.

Bronn

Starší bratr zasluhující si akorát pořádný kopanec do zádi. Nechal ho na pospas Bílým chodcům, a když se jejich cesty po dlouhé době zkřížili v jednom z bordelů, taky to podle toho dopadlo. Namísto poklidného setkání, kdy by si každý hleděl svého to vyústilo ve rvačku, kterou jim Baelish zřejmě ještě dlouho neodpustí, vzhledem k tomu, co všechno mu zničili. Mělo to však i dobrou stránku, zavedl ho i Anye, i když potom raději zbaběle utekl. Lars o něm má stále takové mínění, že by si radši nechal vypálit cejch na čelo, než aby s Bronnem dobře vycházel.

Beric Dondarrion

Nejspíš by se jejich cesty ani nezkřížily, pokud by to tak Pán Světla nezamýšlel. To by nejspíš řekl Beric a Lars by mu přizvukoval, pokud by byl plně přesvědčený, že taková víra má doopravdy smysl. Nicméně se potkali a nedobrovolně spolu bránily Holý Vrch před nájezdy lannisterských vojáků. Beric mu poskytl na noc útočiště, ale než se řádně rozbřesklo, byl čas na další bitvu. Podle žoldákova názoru se jedná o celkem chytrého, i když moc pobožného člověka, a hlavně hrdinu. Ano, i žoldák může jiného vidět v dobrém světle.


Thoros z Myru

Co se o něm stačil dozvědět? Šlo o rudého kněžího. Lars by mohl přísahat, že ho párkrát viděl již v Králově přístavišti, jenom nikdy neměl tu smůlu s ním mluvit. Věčně přiopilý kněz se mu nikdy moc nepozdával a tak setkání s ním naplnilo překvapení. Chránil Berica a kupodivu se u něj objevily i dobré bojové schopnosti. Zatím si o něm neudělal úplný obrázek, protože tak nějak tuší, že to rozhodně nebylo poprvé a naposledy, co se viděli.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama