--------------------------------
---------------------------
--------------------------------------------------


REFLEXE


Naše životní motto: Pokud chceš něco od Osudu, Osud chce něco od tebe.
Smyslem přežití je čůrat za někoho jiného.


Lyanna Stark

2. září 2016 v 15:50


Nick: Lyák ♦ ♦Rod: Stark ♦ ♦Postavení: Lady, Královna krásy a lásky ♦ ♦Status: Mrtvolně mrtvá ♦ ♦Faceclaim: Astrid Berges Frisbey ♦



Jméno: Lyanna Stark

Přezdívka: Vlčice, Ta nejkrásnější, Lya

Náboženství: Víra ve Staré bohy

Společenství: ---

Věk: 16-18 let

Stav: Zasnoubená (Robert Baratheon)

Vzhled:

"Byla mnohem krásnější než je tady," řekl král po dlouhém mlčení. Upíral oči na Lyannin obličej, jakoby
měl moc přivést ji pohledem mezi živé.

Lyanna Stark... symbol jedné z nejznámějších rebelii, kterou si nikdo nepomatuje jinak než jako Robertovu a taktéž ikona krásy. Nyní se už nedozvíme, jestli se i malá Lyanna za krásnou považovala, faktem zůstává, že dokázala oslnit a ač si málokdo vybavuje tvář, oči, úsměv nebo snad jemné křivky, spletli byste si ji s andělem, éterickou bytostí. Ale... už budu konkrétní.

Vlčice, její šedavé vážné oči se od těch jejích bratrů tolik odlišovali, byli citlivé, když na vás ulpěl její pohled museli jste se domnívat, že snad jen ten jeden pohled odhalí jací jste, co vás trápí, neměla ledové tůně severu, její spíš připomínali dvě hvězdy, ty také září, lesknou se, některé i víc než jiné a stejně jako hvězdy i její oči vyhasli, vytratilo se z nich teplo, veškerá vřelost dvě černé a slepé díry. Jakoby je zakryl neviditelný povlak. Jako šedá kamenina, tak vypadaly tehdy naposledy, když jsme se s ní rozloučili ve Věži radosti. Rozhodně však nebyly ničím neupřímným, prozrazovali vše, co se odehrávalo v nitru této ženy. Ať už rozzářenné nebo zkrátka vypadající jako zamrzlé vody jezírka v Božím háji.
Obočí jež se na ním klene není husté nebo řídké, připomíná oblouček a je temně hnědé, snad do ebenového zabarvení.
Nos nebyl ani velký ani malý, takový... akotrátní, hodící se k její tváři. U kořene úzký a postupně se rozšiřoval, v závěru nepřipomínal skobu a ani nešlo o směšný pršáček, který dámy nosí hezky nahoru, aby dokázali, že jsou dámami. Ten Lyannin nesměřoval nahoru, tudíž ani ona nepohlížela raději k nebi než na osoby ve svém okolí.
A v neposlední řadě... rty. Nečekejte, že budou snad plné... Vrchní ret připomíná vykrojený zaoblený trojúhelník, zatímco ten spodní je poměrně v nepoměru a je zkrátka obloukoidní. Odstín je růžový, ne vybledlý jako to vidíte u květin, ale temně růžový, připomínajíc plátky růže, pokud se pousměje, všimnete si menšího ďolíčku, říká se mu skrytý polibek, jemně nachové rty, jež neokusily jiné s vijímkou těch bratrských při něžném políbení, takovém, které běžné dáváte dítěti na dobrou noc. Tedy... Dřív. Lyanna měla ve zvyku se usmívat a to daleko častěji než je u seveřanů běžné, její úsměv v sobě skrýval mladický žár a půvab, který se dá nalézt pouze u nevinného děvčátka, takového, které má kuráže na rozdávání, ale cizí svět... ten je pro něj neznámý. Bylo na ní i v šestnácti letech cosi nevinného, neposkvrněného, přesně to, co se skrývalo v srdcečném úsměvu a zoubkách jež byly perlami. A zde se ještě pozastavme... Co vychází ze rtů, každého člověka? Co ho prozradí stejně dobře jako oči nebo mimika tváře? Je to hlas. Ten ukazuje, jaká osoba je, jestli si sama sebou není jistá, jestli se snaží někoho klamat. Ten Lyannin nebyl vysoce posazený, pokud byste hledali její hlasovou polohu byl by to zjevně mezosoprán, hlásek, velmi barevný, který zní pestře stejně v nižších polohách jako v těch nižších, do chvíle než to uším nebude nepříjemné. Jakoby mluvila mírně nosem, tón tak získal podivuhodného temného zastření jež u žen... není obvyklé. Pokud jste neznali pouze Lyanninu ikonickou krásu, ale poslouchali taktéž její hlas, muselo vám dojít čím dokázala upoutat i osoby, které měli zrak nepoužitelný, zbytečný. Způsob, jakým pokládala jednotlivá slova, hrála si s intonací hlasu ať už při zpěvu nebo při běžné konverzaci byl... ojedinělý.
Tvář je ostřeji řezaná, tak, jak je to typické pro členy rodu Starků, s výraznými lícními kostmi, o které se div neporaníte, pokud sjedete dlaní nebo i jen prstem po jedné straně obličeje. Pleť je bledá, takřka sněhová krása bez poskvrnky ačkoli... ano pokud tvář vystaví slunci, kolem nosu se zpravidla objeví sprška pih, ty jakoby připomínali hvězdičky ukradené z oblohy.
Ozdobou každé, ženy, jejím skvostem jsou vlasy, lokny spadající kolem tváře jako nepoddájný vodopád. Zabořit prsty do jejích temných kadeří, pocítit, jak vlasy proklouzají mezi prsty, i ve chvílích, kdy lady Stark chtěla připomínat všechno možné jen ne... lady Lyannu Stark, když chtěla být jen Lya odnikud, kterou netlačí do manželství nepožadují po ní dvorské chování, i tehdy na své vlasy velmi dbala, její koruna byla málokdy nějak svázaná, snad tím chtěla dávat najevo, že stejně jako vlasy si ani ji nikdo nepodrobí, pokud tak neuzná za vhodné. Zpravidla stažené jen do jedodnodušších drdolů, které dali vyniknout ani ne tak zbytečně snobskému účesu jako hustým vlasům a očím.
Šíje je útlá a Lyannina postava, inu drobná, ženské křivky se již dávno začali rýsovat a mladá lady ta pod dozorem chův zjistila, jak z nich udělat jedny ze svých předností. Ženy ze severu bývají tvrdé, nejsou vyloženě hezké, nicméně přestože Vlčice je právě z již opěvovaného severu, působí jemně, žensky, muži mají přirozenou potřebu ji díky něžnému zjevu chránit... a nebo jí padat k nohám. Lya... na jednu stranu připomínajíc pacholka ze stáje díky tunice, nohavicím, typickému mužskému odění. Nebála se ohánět mečem nebo jezdit na koni jako muž. Nicméně, jakmile si ji vzala do parády septa a že to bylo zpočátku spíš bojovým úkolem z Lyi se stala Lyanna, dospělá slečna v róbách hodných lady. Zpravidla tlumenějších barev a zdobené symbolem zlovlka. Znaku jejího rodu.

Povaha:

"Krásná, svéhlavá a předčasně mrtvá."

"Chci být statečná."
"Ššš, jsi."
Nejsem, nechci umřít."

Jak tuto ženu... dívku, pokud přihlédneme na její dětskou nevinnost popsat? Dát na názor většiny vznikne nám předsudek, tudíž, jaká byla jediná sestra Neda Starka? Ať si říká kdo chce, co chce byla pravou seveřankou, pravou Vlčicí, která se nebála reprezentovat svůj rod.

Historie:

"Slib mi, Nede...."

Rodina:

Lyanně bylo teprve šestnáct, byla napolo dítětem, napolo ženou nepřekonatelného půvabu. Ned ji miloval celým svým srdcem. Robert ji měl rád ještě víc. Měla se stát jeho nevěstou.

Lyanna byla jedinou dcerou a zároveň třetím dítětem lorda Rickarda Starka ze Zimohradu a jeho chotě Lyarry Stark. Měla také bratry, nejstaršího Brandona, který se měl stát lordem po otci, nicméně ten zahynul odporným způsobem, před očima vlastního otce a tehdejšího krále Sedmi království. Druhým starším bratrem byl Eddard, známější spíše jako Ned, bratříček, ke kterému měla nejblíž. Nejmladším dítětem Seveřanů byl následně Benjen, poslední z Lyanniných bratříčků, ten nejmladší na kterého prozměnu ona dávala pozor... a provokovala ho. Nicméně, jen jediný bratr jí dal synovce a neteře a sice Ned, který se svou ženou Catelyn Tully přivedl na svět několik dětí - Robba, Sansu, Brana, Aryu a Rickona. Lya měla také snoubence nejlepšího přítele svého bratra Roberta z rodu Baratheonů, úchvatného muže, tedy... toho, kterým, kdysi byl, úchvatný, silný a hrdý.

Zajímavosti:

"Nosím jí květiny, když mohu," řekl. "Lyanna měla květiny ráda."

* Ohledně románku či únosu Lyanny Stark se doteď vedou polemizace. Barristan Selmy například tvrdí, že princ Rhaegar miloval svou lady Lyannu, navzdory tomu, kolik lidí muselo zahynout.
Podle Viseryse Targaryena nebyl Rhaegar šťastný ve svém manželství, ostatně, pokud by tomu tak bylo nepotřeboval by milenku. Kdysi obvinil svou sestru Daenerys, že se narodila příliš pozdě, tudíž si ji nemohl vzít. Dany mu na to ironicky odvětila, že se měl zřejmě sám Viserys narodit jako děvče.
Cersei Lannister naopak na Eliu Martell svým způsobem žárlila, je toho názoru, že pokud by Šíleného krále nezachvátilo dračí šílenství, stala by se Rhaeho ženou ona. Dračí princ by se na Vlčici ani nepodíval. K Cerseinu názoru se ostatně přikláněl také její strýc Kevan.

* Ačkoli Robert Baratheon, její bývalý snoubenec tvrdí, že ji velmi miloval, již si nepomatuje prakticky nic z jejich údajného soužití, Robert tvrdí, že rebelii vedl kvůli jediné ženě, kterou kdy miloval, ale kdo ví, třeba jeho sebevědomí trpělo především tím, že ženu, která mu byla přislíbena ohnul jiný muž dříve než se to povedlo jemu samotnému.

* Lyanna byla známá jako Vlčice, stejně jako její neteř Arya, je tedy prakticky nemožné, aby se královna lásky a krásy nechala unést bez boje. Stejně nelogické je tvrzení, že by všemi opěvovaný, mírný Rhaegar Targaryen násilím unesl ženu, tím spíš, že by k ukradení ženy potřeboval dva ozbrojené zkušené rytíře.

Loajalita

Jon Sníh
Lásce
Rodině
Rod Starků
Eddard Stark

Body moci


Intrikářství - 0 b.

Válečnictví - 3 b.

Diplomacie - 6 b.

Vůdčí aspekty - 2 b.

Charisma - 4 b.

Vazby

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama