--------------------------------
---------------------------
--------------------------------------------------


REFLEXE


Naše životní motto: Pokud chceš něco od Osudu, Osud chce něco od tebe.
Smyslem přežití je čůrat za někoho jiného.


Robin Tyrell

2. září 2016 v 15:03


Nick: Celaena ♦ ♦Rod: Tyrell ♦ ♦Postavení: Ser, rytíř, žoldák ♦ ♦Status: Jednou živ, stále živ ♦ ♦Faceclaim: Jonas Armstrong ♦




Jméno: Robin Tyrell

Přezdívka: Planoucí růže

Náboženství: Víra v Sedm

Společenství: Druzí synové

Věk: 24 let

Stav: Svobodný

Vzhled:

"Nemusím se česat a oblékat v drahý šat, abych dosáhl svých cílů. Ať už se jedná o ženu, či bitvu." Robin Tyrell.
"Nechci tu, která po jediném pohledu skočí do mé postele. Chci ženu, jíž budu hoden a o kterou budu muset bojovat." Robin Tyrell.

Robin je dosti vysoký mladý muž, přestože se svému bratru Garlanovi nemůže rovnat. Měří 187 cm je štíhlý a pyšní se vypracovanými svaly, které získal během výcviku a následných bojů. I přes to své tělo nerad odhaluje, hyzdí mu ho totiž spousta jizev z bojů a zajetí - Robin se je snaží skrývat, nerad odpovídá na otázky, jenž mu lidé kvůli nim podávají, možná se za ně i stydí. Přes celá záda má tři dlouhé jizvy a hruď, břicho a ruce na tom nejsou lépe. K těm na zádech přišel v zajetí za mořem, kdy jej zbičovali. Má tmavě hnědé vlasy s měděnými odlesky, které mu okolo hlavy divoce poletují v uličnickém účesu - oproti svým sourozencům na svůj vzhled příliš nedbá, i přesto mu ženy snadno poléhají. To hlavně zanechává dojem, že se jedná o nezkušeného mladíka, kterému nemůže být více než osmnáct. Barva jeho očí není jednoznačná, někdy jsou více zelené, jindy spíše modré a neustále v nich hoří divoké plamínky. Jeho pohled je přívětivý a zároveň nebezpečný, jako oči divokého zvířete. Málokdy jsou jeho oči chladné, emoce z něj totiž jen čiší, stejně jako temperament. Na tváři mu roste vousy, které nejsou ani dost krátké, aby se daly považovat za strniště, ani dost dlouhé k tomu aby se daly nazvat plnovousem. Nejčastěji nosí zelenou tuniku s velkou kápí, která mu zakrývá celý obličej se šněrováním na hrudi. Kalhoty mívá většinou z kůže. Na nohou nosí vysoké, kožené boty a okolo krku šál. Nikdy nesundává z krku stříbrný řetízek s obyčejným stříbrným prstýnkem, jež dostal od své sestry. Přes tuniku nosívá bundu z kůže, nebo plášť. Bez čeho ovšem nedá ani ránu je jeho jezdecký, orientální luk a toulec se šípy. No a nesmím zapomenout na jeho kožený opasek s orientálně zahnutým lehkým mečem - šavlí. Samozřejmě ho potkáte i v šlechtických šatech a brnění, kterým bývá však nanejvýše jen kroužková košile. Různé kabátce a pláště také nejsou výjimkou, samozřejmě. Ačkoli ho jeho vzhled nezajímá a navlékl by na sebe někdy klidně i pytel, neubírá mu to na kráse a především charisma, kterého má na rozdávání. Na tváři má neustále pobavený úsměv, jenž mu téměř nic nesmaže. Je spíše mužný, nežli hezký, dal by se přirovnat k dřevorubci či kováři.

Povaha:

"Neexistuje růže bez trnů, tak proč mě chcete změnit?" Robin Tyrell.
"Je lepší být nenáviděným vlkem, nežli milovanou ovcí." Robin Tyrell.
"On nezná vaše pravidla, zná jen ta svá. Nedá se řídit, je jako plevel. Divoká, šípková růže, mezi těmi ušlechtilými." Olenna Tyrell.

Robin je trochu výbušnější povahy. Je to horká hlava, která jedná bez rozmyslu. Jednoduše nejdříve jedná a až pak vyvozuje důsledky, kterých někdy lituje, jindy zase ne. Je to tím, že v jeho nitru třímá divoká podstata, podstata, kterou nikdo z jeho rodiny nechápe, jako by snad vůbec nepatřil mezi Tyrelly. Nedá se ničím a nikým zkrotit, jeho nejde zlomit. Je příliš divoký, temperamentní a svérázný. Má své vlastní názory, svůj pohled na svět - příliš svébytný, svérázný, příliš jiný a nepořiditelný. Roste jako dříví v lese. On je povahou dosti podobný svému bratru Garlanovi, stejně tvrdohlavý býk, raději zeď prorazí, nežli by ustoupil a obešel ji. Jenže na rozdíl od svého bratra přišel na to, že někdy je dobré onu zeď obejít a řídit se rozumem. Nestává se to příliš často, ale někdy opravdu přemýšlí o následcích. Moc dobře se tedy neovládá, ale dnes už je to mnohem lepší, naučil se to - naučil ho to život. Jde spíše o to, že se hlavně musí chtít ovládat. Planoucí růže, tak mu všichni říkají. On je totiž samá sranda, samý vtípek a sarkasmus. Ne opravdu si nemůže odpustit poznámky a narážky, svou drzost.

Často a rád pomáhá chudým a slabším - nebojí se manuální práce. Je rád středem pozornosti, a ačkoliv to odmítá, svým způsobem má rád jakýsi druh slávy. Je rád kladným hrdinou - to jeho slabinou. Má rád společnost svých přátel, ale jednou za čas nepohrdne vítanou samotou. Lidi, které nezná si k tělu nepouští. Prostě lidem příliš nevěří - především ty bohaté a urozené. Skoro pořád skrývá své emoce pod pevnou vrstvou sebekontroly a vyzývavým úsměvem, ale jeho úsměv je stejně tak často upřímný. Málo kdo ho, kdy viděl plakat.

Ve společnosti žen chová jako gentleman. Využívá svého šlechtického vychování. Je pozorný a snaží se ženám pomáhat. Robin miluje ženy, je to trochu sukničkář a ženy milují jeho. Má velký šarm a charisma, kterým ženy podléhají, zatím však doopravdy nemiloval. Nejraději má však nepoddajné ženy, ty které dělají drahoty, jenž mu neskočí do postele za jediný úsměv. Robin rád dobývá ženské srdce, musí si ženu zasloužit, jinak ho to nebaví. Svou rodinu, především pak sourozence ovšem miluje, nikdy by nedopustil, aby se jim něco stalo. Je hrdý na to, kým je, je hrdý na svůj rod. Znak růže nosí se ctí a láskou.

Je zvyklí, že když něco chce, musí si to vzít sám. Neuhýbá před výzvami, jde jim vstříc s hrdě vztyčenou bradou. Nevzdává se, na to je příliš hrdý, možná snad pyšný.

Nebudeme lhát, je trošku arogantní, sebestředný a sobecký. To se však projevuje jen, když se jedná o lidi, kteří nestojí na jeho straně nebo mu prostě nestojí za dobrý přístup, jednali se o zbabělé a kruté. Jinak je ovšem spravedlivý a milující. Jenže to se trochu neslučuje s jeho divokou povahou, která neustále a ráda musí vyvolávat bitky a rvačky, když třeba navštíví hostinec. Rád se rve a zabíjení mu nedělá problém - především pak, když se projeví jeho druhé, temné já. Ovšem pokud nemá řádný důvod, nezabíjí. Ve válce a na bitevním poli je jako doma. Je jedním z nejlepších bojovníků, kterého Sedm království poznalo - dokonalý lukostřelec a dobrý šermíř.

Umí naprosto přesně střílet ze svého luku, kterým téměř nikdy nemine cíl, ať už ze země nebo z koně. Stejně tak dokáže bojovat s meči, dýkami a pěstmi. Bojuje však čestně, nepodvádí, pokud není jeho nepřítel podlý a jedná se všemi na rovinu - vždy řekne to, co si myslí a především to co považuje za pravdu, ať si každý myslí co chce. Čest je pro něj něco, jako víra pro kněze. A jak už bylo zmíněno věčně si ze všeho a ze všech utahuje, ať je to vhodné či ne. Je sice cholerik, ale bez pobaveného úsměvu většinou nedá ani ránu. Dnes už je spolehlivý a zodpovědný, stojí si za svým a jen tak nemění své názory. Má celkem strach z hluboké vody, je to už dlouho co tento strach získal a stále se jej nemůže zbavit. Nesnáší zvuk biče, instinktivně sebou při tom cuká - následek mučení. Čím opravdu opovrhuje, jsou nečestní, zbabělí a krutí lidé - podlí lidé. Nesnáší, když se ubližuje slabším. Miluje koně a jízdu na nich, miluje jejich vůni. S koňmi to umí, jak ze země, tak ze hřbetu - a jak se říkává: "Nejkrásnější pohled je z koňského hřbetu."

Historie:

Narodil se ve Vysoké zahradě, jako druhý nejmladší syn Mace Tyrella. Jeho dětství by se dalo nazvat pohádkou. Byl vychováván svou matkou mezi sourozenci, Willasem, Garlanem, Lorasem a Margery. Matka ho stejně, jako všechny své děti rozmazlovala, takže měl dojem, že může mít cokoli ho napadne a také, že měl. Byl to rozmazlený fracek, který si vydupával úplně všechno. Jeho starší bratři jej neměli příliš v lásce. To se táhlo do jeho deseti let, tehdy se změnil. Začal si všímat okolního světa, přestalo ho bavit mít vše, co si umane. Učení mu šlo, byl bystrým žákem, jehož učitelé měli rádi. Nebyl předmět, který by mu snad nešel, tedy až na vyšší matematiku nebo umění. Dostalo se mu tedy stejně kvalitního vzdělání, jako jeho straším bratrům a sestře. Již od útlého věku se učil šermu a střelbě z luku i kuše. Ovšem střelba z luku se mu zalíbila nejvíce. V sedmnácti dokončil rytířský výcvik a zakončil vzdělávání, tedy to oficiální. Z mladého syna starého lorda Tyrella a panoše se stal ser, rytíř Vysoké zahrady. Rád však do té doby trávil čas se svými sourozenci, kteří na něj přehodnotili svůj názor a začali ho brát. Nejraději z nich měl Willase, měl rád jeho mírnou a moudrou povahu, často s ním hovořil. Hrozně jej mrzelo, když se mu stalo to neštěstí, ale k Martellům zášť nechoval - nebyla to jejich vina. Pak tu byl Garlan, nejpovedenější syn jeho otce, ten jenž mu byl vždy dáván za vzor. A on ho jeden čas i za svůj příklad bral, obdivoval jeho umění v boji, sílu a perfektní vzhled, nežli mu došlo, že nechce být svým bratrem, ale sám sebou. Přesto s ním rád soupeřil v boji a hrával v zahradách. Trávil s ním hodně času. Margery, jeho nejmilejší sestřička, tu zbožňoval, měl pro ni obrovskou slabost. Záleželo mu na ní ze všech nejvíce, položil by za ní život. Měl potřebu ji stále chránit a bdít nad jejím štěstím. Ve chvílích, kdy si myslela, že ji nikdo nevidí, sledoval ji jeho ohnivý pohled, jako by nad ní bděl. No a nakonec jeho jediný mladší bratr, Loras. Krása sama a v očích a hlavě jen sláva. Byl to jediný ze sourozenců, jehož neměl příliš v lásce.

Robina nebavil život šlechtického synka, nýbrž téměř každý den utíkal z domu mezi prostý lid. Posedět s nimi v krčmě u dobré medoviny, vypomoct zorat pole, zastat práci za starého kováře, nebo a to nejraději se sekyrkou v ruce a silným koněm pomáhat v lese, jako jeden z dřevorubců. Měl rád obyčejné lidi, obyčejné dívky a život mezi nimi. Všímal si jejich strastí a těžkého života a kdykoli mohl, poukazoval na to před otcem. Neustále mu vyčítal, že si žijí v přepychu a jejich chamtivost, zatímco jejich poddaní umírají na nemoci, těžce pracují a platí vysoké daně. Tomu se však synovo smýšlení a prchání do vesnic nelíbilo, přímo zuřil, kdykoli syna nachytal, nebo na něj Robin byl drzí. Ano, přesně to, ta drzost, divokost a snad i výsměch, jež jeho synovi čišela z očí, byli důvodem, proč ho začal nenávidět. Proto, že jeho slova byla plná pravdy a nesnesitelné prozíravosti, která jeho tec nechtěl slyšet, protože ho nezajímal osud jeho poddaných. Otec chtěl syna předělat, jenže ten se nenechal, každý z jejich rodiny jej chtěl předělat, jeho matka, babička i bratři. On ovšem neposlouchal, vzpíral se rozkazům a dělal si co chtěl. Neustálé hádky mezi Robinem a jeho otcem vyvrcholily v den, kdy jej otec poslal na převýchovu do Králova přístaviště. Málem se ho i zřekl, naštěstí k tomu nedošlo. Někdy měl lord Tyrell dojem, že Robin nemůže být jeho synem. Příliš se vymykal svou povahou, byl pro něj zklamáním. A tak jeho třetí syn opustil milovanou Vysokou zahradu, sourozence a matku. Měl odjet do korunního města, ale opět neuposlechl rozkaz svého otce a místo do hlavního města odcestoval na Sever. Měl štěstí, že s ním jeho otec poslal Robinova přítele, jež sloužil jako jeho osobní strážce. Ten sice Robinovi dal několik kázání, ovšem bylo mu to k ničemu. A tak putovali po celém Západozemí, při čemž navštívili i ono Královo přístaviště, ačkoli se nikde nešířili o své totožnosti. Dostali se tak daleko, že měli štěstí spatřit i Zeď a Zimohrad, kde přebyli pár nocí. Na Zimohradě se svou identitu nesnažili skrýt, nebylo proč. Ačkoli cestoval, nikdy neměl nutkání účastnit se rytířských turnajů jako jeho bratři, raději se serval v hospodě, nebo bránil svůj život, před lupiči. Ve chvíli, kdy procestovali téměř celé Západozemí a stále necítil naplnění a touhu vrátit se domů, rozhodl se, že odcestuje za moře. Jeho cesta pokračovala do Essosu. Jeho věrný přítel, Richard jej následoval i sem.

Zaplatit cestu na lodi, nebyl příliš velký problém a tak se po dlouhých měsících plavby ocitli v naprosto jiném světě. Horko a vůně koření, první Robinovi dojmi. S úsměvem na tváři opustil loď, aby se ocitl na půdě Essosu. Dalším dojmem bylo to osudové setkání, když spatřil toho ebenového hřebce. Divokost v jeho očích a síla, která z něj vyzařovala, to bylo něco, co Robina uchvátilo. Jako by v něm viděl spřízněnou duši. Jenže vzápětí uslyšel zvuk biče, který udeřil do koňského těla a rozsekl kůži. Nakládali ho, chtěli jej odvést do Západozemí, zlomit jeho duši. Do Robina vjel vztek, vrhl se mezi koně a muže, který jej surově řezal. Ve chvíli, kdy tasil, strhla se bitka, ve které neměl šanci zvítězit. Obchodník, jenž vlastnil to nádherné zvíře, byl bohatý muž, který měl vlastní strážce. Převaha byla silnější a tak Robin i Richard padl do zajetí, kdy jejich trestem nebylo jen vězení, ale Robin byl ještě zbičován, pro výstrahu ostatním. Vyvolat bitku a ohrozit váženého obchodníka se trestalo, ale Richard se tomu vyhnul, protože onu šarvátku nevyvolal. Byl to opravdu růžový start na novém místě, no ne? Byly to Robinovi první jizvy, jizvy jež se mu podepsaly nejen na kůži, ale i na duši. Zesláblého a krvácejícího Robina odvlekli do vězení a nechali ho tam. Dlouho se uzdravoval, rány se zanedlouho zanítily a nebýt jednoho muže, nepřežil by. Po dlouhých měsících, kdy se mu záda uzdravila, mu muž udělal nabídku. Když mu pomůže on a Richard uniknout, zajistí jim místo v armádě Druhých synů. To Robin nemohl odmítnout, líbila se mu představa stát se žoldákem. A tak naplánovali útěk, který i uskutečnili. Načež Robina málem znovu zajali, když se vrátil pro toho černého orientálního hřebce. Měl však štěstí a uprchl i se Sněžným Hromem, jak koně pojmenoval. Muž z vězení dodržel svou část dohody a představil je vůdci Druhých synů, on sám byl totiž rytířem z jejich řad. Ten Robina přijal mezi své muže a podrobil ho drsnému výcviku, kde se projevil jeho talent střelby z luku. Ve volných chvílích se zaobíral léčením svého nového koně, především pak jeho duše. Nebo spával s krásnými dívkami. Po nějaké době se stali nerozlučnými přáteli, hřebec svému pánovi bezmezně věřil, věřil jen jemu. Robin ho nezlomil, naslouchal mu. Hrom byl naprosto úžasný kůň, povahou stejný jako jeho pán, vytrvalý a ušlechtilý. Robin ho naučil spoustě zajímavých kousků. Jak čas plynul z Robina se stal ostřílený válečník a nasbíral spoustu dalších jizev, stal se nenahraditelným a neomylným lukostřelcem, nejlepším jakého v té době Druzí synové měli, rychlí, přesný a pohotový. Jeho šermířské umění nebylo též špatné, ale nijak nevynikal. Jeho krátký jezdecký luk a šavle, se stali jeho další nedílnou součástí. Boj se stal jeho životem a přirozeností, nikdo se ho nesnažil změnit. Bojoval ve spoustě bitev a z každé si přinesl novou jizvu. Po pár letech získal v armádě žoldnéřů celkem vysoké postavení, ale něco ho začalo lákat domů. Proto požádal o propuštění, velitel ho, ač nerad propustil o a vydal se na cestu domů v doprovodu svého přítele Richarda a věrného hřebce.

Před pár dny připlul do Králova přístaviště, jiný nežli dříve - dospěl a poznal svět. Ztracený syn se navrátil domů, ač rodina ho začala pomalu považovat za mrtvého. Otec byl nepříčetný, když zjistil, že jeho syn nedorazil na výchovu do Králova přístaviště a pak slýchával jen zvěsti, tedy do doby, nežli Robin opustil Západozemí. Pak už o něm neslyšeli nic. Od doby co opustil domov, uplynulo šest let, není divu, že je opustila naděje na návrat syna a bratra. On se však vrátil, ale, je to stále ten kluk, co opustil domov? Bude ho chtít otec přijmout zpět, nebo se ho přeci jen zřekne?

Rodina:

Miluje celou svou rodinu a nejvíce pak své sourozence, až na Lorase, ten mu přijde hloupý. S otcem sice příliš nevychází, ale má k němu něco jako úctu. Pro babičku Olennu je Robin zklamáním. Myslí si, že všechny ze své rodiny musí ochraňovat a především, pak svou sestru Margery. Bratranci a sestřenice, ty pro něj až tolik neznamenají, ale to neznamená, že je nemá rád. Má rád svého věrného přítele a strážce Richarda a nadevše miluje svého hřebce Sněžného Hroma.

Zajímavosti:

Rozumí koním, dokáže jim naslouchat, nebo jak někteří rádi říkají "zaříkávat".
Je opravdu výborným lukostřelcem, ovšem ne v každém stavu.
V Essosu si prožil své, nejen to co je známo, tíží ho temné tajemství, temná minulost.
Dobrovolně ze sebe před lidmi nesejme košili, aby odhalil své tělo.
Jeho hřebec je vycvičený, takovým způsobem, že pokud Robin chce, chodí za ním jako věrný pes a spoustu dalších kousků dokáže.


Body moci


Intrikářství - 2 b.

Válečnictví - 4 b.

Diplomacie - 2 b.

Vůdčí aspekty - 3 b.

Charisma - 4 b.

Vazby

Alayne Mormont Bolton

Margaery Tyrell

Leesha Sand
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Nymeria Nymeria | Web | 2. září 2016 v 15:14 | Reagovat

<3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama