--------------------------------
---------------------------
--------------------------------------------------


REFLEXE


Naše životní motto: Pokud chceš něco od Osudu, Osud chce něco od tebe.
Smyslem přežití je čůrat za někoho jiného.


Triss Marigold

4. listopadu 2017 v 15:54


Nick: Ellouš/Grantér ♦ ♦Rod: Marigold (Tully)/Tarbeck (Lannister) ♦ ♦Postavení: Nevýznamný syn lomeno nevýznamný zpěvák lomeno básník/ Zastupující důstojník na lodi Centurion ♦ ♦Status: Come what may ♦ ♦Faceclaim: Ewan McŘehoř ♦




Jméno: Triss Marigold (originálně Triss Tarbeck)

Přezdívka: Triss z Astory, Ten, s tím mužným jménem, básnické střevo, Riss, Mary, neúnavný romantik, chodící zpěvník, slaměný muž

Náboženství: Vyznává lásku ... počítá se to? / Vyznával lásku ... již se to nepočítá

Společenství: Věčných a nehynoucích romantiků/ Lovců pirátů pod pevnou rukou kapitána Salazara

Věk: 25 let

Stav: Trpce odmilován, nikdy neženat

Vzhled:

"Ano, to je naše Triss. Teda, ten náš Triss. Náš Triss s velmi mužným jménem!" - "Mluvíš tak, protože ty vypadáš jako ožvýkaný kus lejna, zatímco on jako kdyby z prdele vypadl nějakému Tyrellovi."

Muž, měřící téměř metr osmdesát s jiskřivě zářivýma očima a vlasy barvy zářivé slámy, je hotovým ideálem pro každou ženu. Tvář má téměř hranatou s hojně rašícím strništěm. Vlasy má vyčesané do výše, aby mu již nikdy nepadaly do očí a mohl se tak plně soustředit na okolí a ne na odhazování ofiny. Na bradě má důlek, který se mnohým ženám líbí. Jeho tvář obletuje pár znamének. Jedno má na čele, kousek od levého obočí a druhou pod pravým okem. Má pevnou stavbu těla. Během dob otroctví byl kost a kůže, z jeho vlasů se stala sláma a jeho kůže zežloutla. Pod dozorem kapitána Salazara se z něj opět stal zdravý muž. Vrátila se mu svalová hmota, která se i díky těžké dřině a dobré stravě o mnoho zlepšila. Kadeře opět nabujely.
Kdysi u sebe nosil loutnu, ale té je dávno konce, nyní má u pasu meč, který snad ani jednou nepoužil. Je více používaný jako varování než jako hrozba. Ještě jako básník nosil prostý oděv, často barevně sladěný do žluté a fialové. Pod taktovkou kapitána Salazara nosí lehkou černou zbroj, jež byla vytvořená v Braavosu nejlepšími mistry svého umění. Je tudíž dosti odlišná od obvyklé západozemské zbroje a je to dosti znáti. Kdyby se ponořil pod vodu, zvládne vyplavat. Zbroj jej ochrání, ale přitom jej nestáhne ke dnu.

Povaha:

"Ano, kapitán Salazar mi již několikrát dokázal vzít vítr z plachet."

Triss se ve svém krátkém životě několikrát vyvinul. Z dítka do dospělého hocha a z něj v muže s pošramoceným duchem. Před svým přítomným já si dokázal života užívat plnými doušky. Bral, co mu bylo dáno a dokázal na to hledět s optimistickým duchem. Vše se mu líbilo, každého měl rád, ať se vůči němu chovali sebehůř. Byl to prostě takový šťastný blázen. Vždy s úsměvem na rtech, jiskrou v oku a loutnou u pasu. Zpíval dívkám, každá pro něj byla krásná, nedělal mezi nimi výjimky. Zpíval dětem i starcům, každému, kdo ho byl ochoten poslouchat. A díky sametovému hlasu jej málokdo odháněl pryč. Osobu tak milou, nezištnou a citlivou nelze nic jiného než obdivovat, milovat a nebo si z ní utahovat. A v jeho rodné vesnici i tací byli. Především chlapci stejného věku. Převládala v tom závist. Triss si vždy dokázal získat každého a zvláště každou, proto jej hoši neměli příliš v lásce. Přestože si nikdy s žádnou nezačal, ona si nikdy nezačala s žádným jiným, dokud ta podivná zamilovanost nepřešla.
Triss měl vždy chuť objevovat, byl to snílek, který si plánoval ohromné cesty. Hodlal poznávat nová místa, nové lidi, nové zvyky. A to se mu i poštěstilo, stejně jako se mu poštěstilo nalézat pravou lásku. Aspoň to tak viděl. Obětoval pro to vše. Stejně jako vše ztratil. Z klidné a vroucí povahy se stalo mrtvo. Po jisté zradě a dvou rocích utrpení v něm umřelo to, co jej dělalo Trissem. Láska, nadšení, chuť do života, radost a zpěv. To bylo pryč. Stala se z něj chodící mrtvola, které se v hlavě přehrávalo pouze to, co se kdysi událo. Co zažil, což jej trápilo ještě více. Ale po čase se stal zcela lhostejným ke všemu, co se mu dělo. Pouze jedna věc zůstala. Jedna jediná.

"Mou zpověď s sebou nes,
zvěst o tom, že i kněz
pocítil právě dnes
svou první nenávist."

Něco málo z něj dokázal zachránit kapitán Salazar, jež ho zachránil před jistým udřením se k smrti či před jistou samovraždou. Nezbylo tam vše, přesto zůstal svým způsobem nevinný a přátelský. Aspoň poté, co dokázal zapudit veškerý strach a obavy, jež se v něm těsnaly od dob dolů. Musel získat zpět jistou důvěru a to se podařilo Salazarovi i celé posádce. Triss byl věrná osoba, ale po zradě se to špatně vracelo zpět. Ale co jiného můžete cítit ke svému zachránci než vděk a rychle narůstající loajalitu, jež zcela odbourá veškeré pochyby. Posádka Centurionu se stala tím jediným pro co nyní žije i dýchá, zvláště pro svého kapitána, jež je mu vším.

Historie:

"Šílená ženská! Triss není jméno pro muže!"

Triss se narodil jako prvorozené dítko svému otci s tajemnou minulostí o níž ani starý pán nemá nejmenší tušení. A o čem jeho papá nemá ani tucha? Že jej ve třech letech Amory Lorch hodil do studni při ukončení vzpoury Reynů a Tarbecků. Neměl ani tušení, že studna měla otvor, kterým se tříletý uplakaný chlapeček proplazil až do bezpečí jedné rodiny, jež ho vychovala, aniž by tušila, že jde o Argeolla Tarbecka, posledního z rodu. Vychoval jej Lessen Marigold, po němž Arg zdědil příjmení. Jenže Lessen onemocněl a zemřel. Jeho žena Viva se musela opět provdat a tím se i přestěhovala do říčních krajin se svými vlastními třemi dětmi a Argem. Nový otec děti přijal za své a tak Trissův otec vyrůstal v Astoře, kde se vyučil jako řezník, stejně jako jeho náhradní otec, jež se stal i dobrým dědou. Aspoň tak si ho Triss pamatuje. Zemřel, když mu byli čtyři roky, má na něj pouze matné vzpomínky, ale vždy jen to nejlepší. Pamatuje si, že právě děda si s ním dlouhé hodiny prozpěvoval a že po něm podědil souhrn nejrůznějších písní, které si zpíval do své osudné hodiny.
Jakožto prvorozený syn se měl i Triss též stát řezníkem. Otec se o to pokoušel, ale chlapec odmítal sekat do něčeho, co kdysi bylo živé. Natožpak aby to šel sám zabít. Po shlédnutí malých jatek odmítal pozřít jakýkoliv kousek masa. Tudíž se hodlal uživit na zelenině a ovoci. Což mu zůstalo dodnes. Připadalo by mu to jako jakýsi druh kanibalství, kdyby chtěl sníst něco, co mohlo žít a dýchat o dost déle. Též s otcem odmítal chodit rybařit. I ryby mají svou duši! Arg byl ze syna zoufalý, zvláště když mu oznámil, že hodlá cestovat. Naštěstí měl dětí dost, jen proto jej pustil. Svým způsobem se mu i ulevilo. Matka to oplakala, její prvorozený byl pokladem, který si vždy přála. Ale hoch chtěl objevovat a ona jej nemínila brzdit.
Přestože hodlal objevovat, nedostal se dál jak za hranice své rodné vsi. Potuloval se po říčních krajinách než narazil na ženu svého života. Any se jmenovala, ale on jí přezdíval "Rusalka". Připadala mu jako nejkrásnější víla, kterou mohl objevit. Složil pro ní píseň, obletoval jí, vyráběl korunku z květin. Miloval jí celým svým srdcem a poprvé v životě si připadal celý. Trvalo to týden a poté bylo kouzlo pryč. Vyspával si pod širákem jako každé noci se svou drahou v náručí, ale tentokrát se probudil sám. Nad ním stáli ošklivě vypadající muži. Odkopli mu loutnu z dosahu, snad aby se s ní nemohl bránit, přetáhli mu pytel přes hlavu a odvlekli do jiných krajin. Po nohama necítil pevninu dlouhé dny. Dostával najíst a napít jen tak, aby okamžitě neumřel. Doufal, že je to omyl, ale ta slova, jež vycházela z úst mužů, kteří spolu hovořili, jej utvrdili v něčem jiném. Jeho milá jej prodala, nebyl první ani poslední. Srdce se mu roztříštilo jako sklo, na milion střepů. Nedokázal uvěřit tomu, že byl tahle zneužit a podveden. Horší bylo jen to, co jej čekalo.
Dostal se do dolů, každý den měl dřít pod úmorným sluncem. Drtit kameny, odnášet je a pořád dokola a dokola. Jenže k tomuto údělu přibyl i další. Díky jeho hezkému vzhledu a jemné povaze si jej oblíbil jeden z hlavních dozorčích. Po první noci, kdy sis jej k sobě zavolal, chtěl umřít. Stále před sebou viděl Rusalčinu rozesmátou tvář, ale ta se s každým dalším večerem měnila v krutý škleb, jež viděl na tváři dozorce. Musel poslouchat každý rozkaz, splnit každý úkol. Když selhal čekal jej trest v podobě důtek či biče. Nedokázal pochopit, jak to mohl zvládat dva předlouhé roky. Ale nenávist dokáže divy.
Vyhublý, zničený a uvnitř mrtvý získal druhou šanci v den, kdy si jej odkoupil kapitán Braavoské flotily Torrhen Salazar. Dozorce se jej vzdával těžce, ale usmyslel si nehorázně vysokou částku na otroka. Snad doufal, že to Salazara přejde a Trisse mu nechá, ale nestalo se. Odkoupil si zničeného muže, jež se stal součástí posádky, která pocházela ze stejných poměrů jako on. Zkroušené existence, které se staly zcela loajalními muži kapitána, jež si nepřál nic jiného než smrt všem pirátům.
Triss se přesto dostával do normální formy hůř než zbytek chlapů, kteří byli odkoupeni s ním. Nedokázal jim věřit, bál se jich, ale zároveň se nechtěl vrátit nazpět. Dělal vše, co mu kapitán či někdo jiný z posádky poručil. A pomaličku a s každým dalším činem si Salazar získával jeho téměř mrtvou důvěru. Stal se pro něj tou nejdůležitější osobou, na kterou by nedal dopustit. Ani nevěděl jak, ale stal se jeho zástupcem, což jej vyloženě šokovalo a navýsost potěšilo. I když se každý den obává, že jej zklame, pokouší se svou funkci vykonávat tak, aby kapitán svého rozhodnutí nelitoval. A litovat snad nebude ani do budoucna.

Rodina:

"Jednou ti povím příběh, který budeš moct vykládat dál."

Pochází z rodiny zchudlého lorda nelorda Argeolla Marigolda, jenž je jeho otcem, který nikdy nechápal jeho milovanou zálibu, koníček i smysl života v jednom. Po prodání do otroctví jej nikdy nespatřil též jako zbytek rodiny. Kdo ukrývá ten zbytek? Matka Rennifer jež mu darovala tak nádherné jméno, můžete posoudit sami, zda si jeho sourozenci polepšili. Nejstarší Eustace, který odešel studovat do citadely, nejstarší dcera Kyra, která se provdala za syna kováře. Mladší dvojčata Lukes a Zhoe, kterým je deset a jsou nerozlučná dvojka. Od Trisse a starších sourozenců je dělí pěkná řádka let. Též jako od malého chlapečka Rigneyeho. Ač svou rodinu miloval, i přes veškeré neshody, nemíní se vrátit. Jeho nejnovější rodinou se stal Torrhen Salazar a posádka lodi Centurion.

Zajímavosti:

Jeho zpěv je sletem milionů slavíků - klik
A jeho hra na loutnu je jako tiché kapání krásných kapek vody - klik
Ještě nikdy nikoho nezabil.
Nadešel čas, kdy i zpěvák poznal svou první nenávist - po mnoha a mnoha dnech otroctví, kdy začal nenávidět ženu, jež miloval.
Nejí nic, co má či mělo matku.

Loajalita


Svému rodu, umění a ženám (dříve)
Kapitánovi Torrhenu Salazarovi (nyní)

Body moci

Intrikářství - 0 b.

Válečnictví - 4 b.

Diplomacie - 4 b.

Vůdčí aspekty - 3 b.

Charisma - 4 b.

Vazby


Torrhen Salazar

Addezen

Alester Oakheart
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama