--------------------------------
---------------------------
--------------------------------------------------


REFLEXE


Naše životní motto: Pokud chceš něco od Osudu, Osud chce něco od tebe.
Smyslem přežití je čůrat za někoho jiného.


Zara

20. listopadu 2017 v 18:45

Nick: Tessio ♦ ♦Rod: --- ♦ ♦Postavení: Rudá kněžka ♦ ♦Status: Chráněna ♦ ♦Faceclaim: Grace Holley ♦




Jméno: Zara

Přezdívka: ---

Náboženství: Víra v Pána Světla

Společenství: Dají se fanatici zapálení do her s ohněm považovat za společenství?

Věk: 19 let

Stav: Oddána R'hllorovi a své milence Saranně

Vzhled:

Co jiného by jí odlišovalo od obyčejných děvčat jejího věku, než krvavě zbarvené oblečení? Nevyniká ani výškou, ani postavou. Není ani podprůměrně malá, její tělo není oplácané a ani vychrtlé na kost. Jen kůži má velice bledou, především v kontrastu se zrzavými vlasy. Říká se, že lidé políbení ohněm jsou něčím speciální a dost možná je na tom něco pravdy. V obličeji nemá ostré rysy, ba naopak. Dominují mu velké zelenohnědé oči a plné rty s něžným úsměvem. Díky nim působí vřele a ochotně. Ne, že by taková nebyla, ale to, co je vidět také udělá svou část dojmu. Ale to neznamená, že by se nikdy nedokázala rozzlobit. V tom případě se jí mezi obočím udělá vráska, stejně jako když si začne s něčím dělat starosti. Potom její výraz získá zachmuřený nádech. Naštěstí se tak nestává moc často, vzhledem k tomu, že se snaží držet mimo střed dění. Jde na ní snadno poznat, když nad něčím dumá, či má radost nebo je smutná, protože se neumí moc dobře přetvařovat. Anebo to na ní vždycky pozná jen Saranna? Těžko říct.

Vlasy nosívá rozpuštěné, sahají jí zhruba k lopatkám. Oblečená chodí jen do rudých šatů, u kterých střídá jen střih, nikoliv barvu. Na krku nosí náhrdelník s rubínem, stejně jako ostatní kněžky. Téměř nikdy ze svého těla neodhaluje moc a když už, dává si pozor, aby jí nic neodhalovalo záda. Má na nich jizvu způsobenou vlastním otcem. Nejde o ní samotnou, Zara se stydí za to, jak k ní přišla. Málo lidí o ní ví, ale nikdo netuší, co jí způsobilo, dokonce ani její milovaná. Jinak na těle nemá jiné poskvrnky, jinou ošklivostí její alabastrová kůže poznamenaná není.

Povaha:

Snadno by se dalo čekat, že když slouží R'hllorovi, nebude myslet ani na nic jiného. Ale opak je pravdou. Zara je svým způsobem velice jednoduché stvoření. Tichá a hodná, alespoň po většinu času. Ačkoliv by měla, nikdy se tak úplně nenaučila promlouvat k lidem, aby je přesvědčila o pravdivosti víry v Pána světla. Ale od toho jsou tu i jiní, aby oslňovali davy. Rusovlasá dívka se raději drží spíš ve stínu, než aby se drala na výslunní. Snaží se všem zavděčit, především pak kněžím a kněžkám, kteří mají větší sílu moc než ona sama. Ví, kde je její místo, a přesto raději tráví čas s obyčejnými lidmi. Pokud může, stará se o ně. Ne všichni v chrámu umí řádně číst a psát, proto své dovednosti využívá, jak jen to jde. Když jí to čas dovolí, ráda chodí dětem předčítat z knih příběhy o dracích či rytířích. Už jen tím se odlišuje od zbytku služebníků Pána Světla. Nerada přichází do konfliktů, a přece jen se čas od času nebojí vystrčit drápky. Má svůj názor a když už jí přijde na mysl, stojí si za ním. Nerada něco zatajuje nebo lže, pokud k tomu nemá velice dobrý důvod. Přece jen.. není úplně hloupá a dokáže si představit následky různých činů. Uvědomuje si, že není dokonalá Nestydí se za to, že se zamilovala do ženy. Saranna je koneckonců někdo, koho nejde jen tak potkat každý den. Je pro Zaru oporou a dodává jí potřebné sebevědomí, které jí ještě chybí. Víra v R'hllora je pro ni stěžejní, přesto někdy zapochybuje, jestli se rozhodla správně. Ale kdo by jednou za čas v něčem nezapochyboval? Je to přirozené. I v knihách se neustále něco zpochybňuje. Ačkoliv možná ten kousek v ní stojí za tím, že víře nepropadla tak jako ostatní. Má své zásady, za kterými si stojí a které jí ani Pán světla nemůže vzít.

Historie:

Narodila se v Tyroshi do rodiny bohatého kupce. Sice neměla ani jednoho sourozence, ale ani tak jí nic nechybělo. Matka i otec se k ní chovali přesně tak, jak měli, dali jí potřebné zázemí a o společnost taky neměla nouzi, když nebyla zapotřebí jinde, klidně celé dny strávila s ostatními dětmi v ulicích města. Kdyby nebylo tak těžké vzpomínat a snadné zapomínat, takové a jim podobné chvíle by si v myšlenkách procházela neustále. Byly to radostné časy, kdy nemusela nic řešit a bát se o to, co nastane příště. Když o trochu povyrostla, otec jí začal brát s sebou na cesty. Mohlo jí být něco kolem deseti let, protože už si začala uvědomovat, jaké má štěstí. Jen málokdo, koho znala, mohl odejít a podívat se do cizích měst. Zara to štěstí ale měla a tak se podívala do Braavosu, Volantisu, dokonce i do Západozemí a do rodného města její matky - Myru. Všude se jí líbilo, s nadšením poznávala nové způsoby života. Nejvíc ze všech měst si oblíbila právě Myr. Hned za ním se umístil Braavos, ale nikdy její srdce neprahlo po tom, aby se dostala do některého ze Svobodných měst. Otrokáři jí připadli jako netvorové bez špetky soucitu.
Jenže kdoví, kteří bohové to chtěli, ale jeden netvor se později objevil i v Tyroshi. Zařině otci přestaly vycházet obchody, zájem o jeho služby postupně opadal. O to horší bylo, že nešlo o nedostatek kvality, jako spíš o příchod konkurence. Nesl to velice těžce, svůj žal a vztek začal utápět v alkoholu. Kdyby zůstalo jenom u pití a děvek, nebylo by to tak hrozné. Bohužel si zlobu nosil i domů a přenášel je i na svou ženu a dceru. Nějaký čas to maminka rusovlasého děvčete snášela, než se rozhodla říct ne. V Myru měla stále ještě přátele a rozhodla se k nim utéct. Nechtěla se dál dívat na to, jak se její holčička trápí kvůli neustále opilému muži, který nikdy nešel pro násilí daleko. Sbalila tedy to nejnutnější na cestu a hodlala vyrazit. Vybrala si pro to ale nejhorší možnou dobu, ve dveřích se střetla se svým mužem, který začal běsnit. Křičel na ni i na Zaru, jako by šlo o život. Vzápětí se ukázalo, že tak to opravdu je, z pod oblečení vytáhl dýku a začal jako smyslů zbavený bodat do těla nebohé ženy. Jen marně se pokoušela matka Zaru přesvědčit, aby uprchla. Než se dcera vzpamatovala z šoku pramenící z chladnokrevného chování svého otce, jeho pozornost získala sama. Příliš dlouho váhala, než se donutila utéct. Kdyby zůstala ještě o chvilku déle, nejspíš by dopadla jako žena, která jí před lety dala život. Někdo při ní ale tehdy stál, snad sám Pán světla. Zara vyvázla, ačkoliv se otci podařilo ji bodnout do zad. Rána byla ošklivá, ale ne tak, aby z ní vyprchal život. Při vědomí dívku držela jen touha po tom dostat se do bezpečí a snaha nezklamat matku. Měla štěstí v neštěstí - jejich dům stál nedaleko přístaviště. Pro otce se to stalo hořkou připomínkou své ztracené obživy, Zara to využila jako cestu k přežití. Plavba pryč byla již domluvená a tak stačilo najít správnou loď a nechat kapitánovu posádku, aby jí ránu ošetřila. Akorát včas, než jí opustily síly.
Cesta trvala akorát tak dlouho, aby se stihla trochu sebrat. Bez matky si přirozeně přišla opuštěná a zmatená, protože nevěděla, co dělat. Příchod do Myru proto nebyl tak sladký, jak od něj očekávala. Najednou byla na všechno sama a neměla sebemenší tušení, kde by měla s čím začít. Než však propadla naprosté panice, znovu zasáhl R'hllor. Ještě v docích potkala jeho služebníka. Kněz dívce oznámil, že ji vyhlíží a že ho nepřekvapuje, že ji vidí samotnou. Prozradily mu to plameny, čemuž dívka zprvu nevěřila, ale souhlasila, že s ním půjde do chrámu Pána světla. Neměla žádné jiné místo, kde by se mohla schovat, a tak vzala za vděk i někým, komu nedůvěřovala. Stačilo jen málo, aby se její pohled na všechno změnil. Nejdřív jí víra v R'hllora připadala neuvěřitelná, ale nakonec se jí pod kůži dostal. V chrámu zůstala a uvolila se k tomu, že se stane rudou kněžkou. Začala se učit a přestože šel její pokrok pomalu, vytrvala. Udělala to nejlepší, co tehdy mohla, především, když se do chrámu dostala Saranna. Už od prvního okamžiku, kdy spatřila její hluboké zelené oči věděla, že nad ní opravdu Pán světla bdí. Za její snahu jí poslal nádhernou dívku, o kterou se musela postarat, protože byla v horším, než zuboženém stavu. Poraněná, netušící co se děje. Zara dělala první poslední, aby o ní nepřišla. Zůstávala u ní dlouhé hodiny, i když to znamenalo žádný spánek a mnoho dalších starostí. S nesmírnou péčí jí měnila obvazy a nepozastavovala se nad tím, co v horečce vypustila z úst. Neopouštěla ji ani tehdy, kdy jí bylo už daleko lépe. Nejen její nádherné oči za to stály. Zara se do ní zamilovala, obdivovala na ní úplně všechno, od malicherného vzhledu až po udivující vnitřní sílu. Nesmírně dlouhou dobu jí trvalo, než se odhodlala k přiznání. Vlastně to za ní udělala Saranna. Z nejlepší přítelkyně se stalo něco víc, když se jejich rty spojily k prvnímu polibku. Teprve tenhle okamžik považuje Zara za úplně nový začátek. Začátek něčeho daleko většího, protože R'hllorovy cesty jsou nevyzpytatelné.

Rodina:

Matka, otec, oba mrtví a téměř pohřbeni pod popelem času. Má jenom Sarannu, která pro ni znamená prakticky všechno.

Zajímavosti:

Díky zámožné práci jejího otce se jí dostalo vzdělání - umí číst, psát, i počítat.

Vzpomínky na rodinu se pokusila vytěsnit, proto když si občas vzpomene na nějaké místo, kde byla, myslí si, že je to jen sen.

Loajalita


R'hllor, Saranna

Body moci

Intrikářství - 3 b.

Válečnictví - 0 b.

Diplomacie - 5 b.

Vůdčí aspekty - 2 b.

Charisma - 5 b.

Vazby

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama