--------------------------------
---------------------------
--------------------------------------------------


REFLEXE


Naše životní motto: Pokud chceš něco od Osudu, Osud chce něco od tebe.
Smyslem přežití je čůrat za někoho jiného.


Aerynn Ryswell

20. ledna 2018 v 14:21


Nick: Tessio ♦ ♦Rod: Ryswell/Stark ♦ ♦Postavení: Lady ♦ ♦Status: Zneuctěná ♦ ♦Faceclaim: Bridget Regan ♦




Jméno: Aeryn Ryswell

Přezdívka: Ptáček (říkával jí tak Varys, stejně jako ostatním našeptávačům v jeho službách - Aerynn tak později vystupovala pokaždé, když nechtěla prozradit své jméno)

Náboženství: Staří bohové

Společenství: ---

Věk: 30 let

Stav: Vdaná

Vzhled:

Vyšší poměrně štíhlá postava s přiměřeně ženskými rysy, aneb podle siluety nemá nikdo šanci jí poznat. Anebo že by to bylo umem, který jí tak ochotně předal Varys? Ne, určitě to bude jen jejím tělem. Není na ní nic zvláštního, co by stálo za zapamatování, ne pokud se kolem jen mihne. Na severu není zvláštností vlastnit bledou pokožku, stejně tak jako v té části Essosu, kde jednu dobu pobývala. Sice na nějaký ten rok chytila nazlátlý odstín kůže, ale pobyt v severních krajinách ji znovu přivedl k sněhobílé barvě.
Ale teď k tomu nejhlavnějšímu, co obvykle prozradí nejvíc. Kdepak vzpřímené stání a promyšlená gestilukace ... Emoce se kromě gest dají najít už jenv jednom místě . V obličeji má spíš měkké rysy, takže pokud se vysloveně nemračí nebo viditelně nezuří, není moc velká šance, že by někomu nahnala strach. Snad jen svýma velkýma modrýma očima. Ty prozradí hodně, kolikrát nemusí ani nic říct. Na druhou stranu si umí stejně tak dobře nasadit masku, při které nehne ani brvou. Potom nelze vyčíst ani v jejích pomněkových očích. Měla spoustu let na to, aby si své výrazy pečlivě natrénovala a balamutila tak s nimi ostatní. Nejednou zneužila svůj nevinný pohled v poněkud hříšný prospěch. A co teprve její plné rty... Nejednou její tvář kdejaký muž prohlásil za atraktivní.
Co dál... Tmavé jemně zvlněné vlasy nechává nejčastěji rozpuštěné, jen zřídka si je nechá svázat do copu nebo je jinak upravit. Nejspíš by se naučila nosit je tak, ale jde o zvyk. Ať už v Essosu, či jako Varysův malý ptáček... vlasy často zakrývala svou tvář. Nabytých zvyků se navíc těžko zbavuje a tak to nechává. Oblečená chodí víceméně slušně. Proč jen tak? Raději volí praktičtější oblečení, než šaty, ačkoliv se dokáže vhodně obléknout podle situace. Ať už ve světlých nebo v tmavých barvách, jen nerada se nechává omezovat. Ještě lepší je, když dokáže do šatů schovat nějakou tu zbraň. Malá, ale precizně nabroušená dýka se vždycky hodí. Na šperky si nepotrpí, považuje je za zbytečnost, proto ji nikdo nikdy neviděl ani s náhrdelníkem. Snad jen ve svůj svatební den vypadala trochu víc k světu, než jako někdo, kdo se každým okamžikem hodlá vrhnout do boje. Na názoru ostatních jí stejně moc nesejde a tak se zařizuje jen podle sebe. Na severu stejně vládne kruté počasí a pod pláštěm se dá schovat všechno.

Povaha:

Udělej cokoliv, jen abys přežil. Nejednou se podobnými slovy musela řídit. Ať už potřebovala něco ukrást nebo se zbavit svědků... Zoufalá situace si občas žádá velice zoufalé činy. Na druhé straně stačí žít přítomností a ne tím, co se stalo včera či před lety. Neprošla si ničím lehkým a snad jen její tvrdá severská přirozenost ji donutila zachovat si zdravý rozum. Přesto si od všeho, co zakusila, něco odnesla. Od chování otrokáře přes Varysovu službu až po dny, kdy se musela začít chovat jako lady. Její velkou předností je přizpůsobivost. Dovede si udržet chladnou hlavu, i když všechno kolem ní hoří. Dřív tomu bývalo naopak, začínávala panikařit ještě dřív, než se vůbec stačilo něco udát. Plakala kvůli každé maličkosti...Ale to je pryč. Život jí naučil dívat se na věci jinak. Ztratila odpor z manipulace a využívání ostatních, přestala se štítit lží. Však co je nejlepší obranou a zároveń útokem, než dobře promyšlená lež či skvěle zmanipulovaná pravda? Měla pro to ty nejlepší učitele. Naučili jí jít si za svým a jak si pro to vyšlapat tu nejvhodnější cestičku. Má svojí hlavu, je mírně řečeno tvrdohlavá, ale ne tolik, aby si nenechala poradit od někoho moudřejšího a zkušenějšího. Umí držet meč, ale i tak dává přednost souboji se slovy, než aby došlo k nějakému velkému krveprolití. Jakmile dojde k nějakému názoru, jen horko těžko se ho vzdá, ačkoliv umí uznat, že se mýlila. Ale všechno není jen o prolhanosti a hledání skulinek. Když chce, umí jednat i férově. Dokáže být laskavá a ochranitelská, nikoho bez důkazů nesoudí, především pak ne kvůli postavení. Moc dobře si pamatuje, odkud sama přišla a čím vším si prošla. Záleží jí jen na charakteru. Cení si věrnosti a upřímnosti, přestože sama skrývá hodně tajemství. Dává si pozor, aby se o ní vědělo jen to, co sama doopravdy chce. Urážky jí činí chladnou, ale ani její trpělivost není bezmezná. Výbušnost nepatří mezi její povahové rysy, přestože si jednou za čas klidně i zakřičí. Dá na svůj instinkt a pokud se jí někdo nezamlouvá, nevěří mu. Jediným člověkem, kterému věří bezmezně, je její manžel Elyas. Zbytek rodu Ryswellů respektuje, ale víc se k nim nehlásí, protože ví, že většina z nich se na ni dívá skrze prsty.

Historie:

Na svět přišla obyčejným seveřanům a to za obzvlášť studené zimy, ve vesničce ležící nedaleko Zimohradu. Nenarodila se jako jedináček, ale její starší bratr zemřel záhy na horkost. Nebo alespoň tak jí to matka s otcem říkali. Dětství nepřežila ani její mladší sestra, Aerynn tudíž zůstala jako jediné dítě, vzhledem k tomu, že staří bohové k ní byli přívětiví. Chladná léta se střídala s mrazivým sněhovými vichřicemi, ale malá dívka kupodivu nikdy netrpěla žádnými vážnějšími chorobami. V pořádku se tak dožila věku, kdy nástrahy chatrného zdraví prakticky vymizely, ačkoliv jednou nohou vstoupila do jiných nebezpečí. A to doslova.
Stačilo se jen trochu víc zatoulat od domova a padla do spárů otrokáře. Tak bolestivě jednoduché to bylo. Lapil ji jako zatoulanou srnu. Zkušenostmi nedotknuté děvče si mohlo klást plno otázek, na které nedostalo odpověď. Například... Co by dělal někdo takový v Západozemí a ještě ke všemu na severu? Každý věděl, že lord Stark něco takové nestrpí. Jenže v té době se tak živil syn Jeora Mormonta. Aerynn ani v nejmenším nezajímalo, proč to dělá, šlo jí jen o to dostat se zpátky. Pro její smůlu, Jorah měl všechno vymyšlené dobře. Doprovázelo ho několik dalších mužů, co dohlíželi na to, aby nikdo z jejich úlovku neutekl. Nepomohly ani prosby, ani jadrné výrazy a výhružky. Každý pokus o únik byl jen tvrdě potrestán. Tak to bylo každý den a každou noc, dokud se jejich "výprava" nepřesunula ke břehům Úzkého moře. V jednom z doků si otrokář pronajal loď, zjevně za dost velký peníz na to, aby to zahrnulo i majitelovo mlčení. Nebo byl možná na podobné praktiky zvyklý, či měl jen srdce z kamene. Záleželo jen na tom, že neudělal nic vůči bezpráví, kterého se Medvěd dopouštěl. Nechal je odplout, aniž by se zajímal, co se všemi bude.
Aerynn při nechtěné plavbě sblížila s jednou asi o dva roky mladší dívkou. Byla pro ní útěchou, které se jí jinak nedostávalo. Byla vyděšená stejně jako ona, ale svým způsobem se zdála být silnější. Nejspíš právě to Ae potřebovala, musela někde vidět nezlomeného ducha. Jenže po příjezdu do jednoho ze Svobodných měst jí Jorah zbořil i iluzi nově nabytého přátelství. Rozdělil své stádečko plachých oveček na skupiny, které postupně, veče po večeru odváděl neznámo kam. Aerynn šla hned v první skupině, ani neměla čas nechat se utěšit vším novým. Nemohla si dopřát potěšení z horkého potěšení, písku a prapodivných staveb, které se na severu rozhodně nenecházely. V hlavě měla naprosto jiné starosti, protože z Jorahových rukou putovala do rukou nového otrokáře, Crowleyho.
Podle jejího mínění se choval daleko vypočítavěji a víc hleděl jen na svou maličkost. Pochopila, že to on rozhodne, kde nakonec skončí. Nenechala se uchlácholit tím málem vlídných slov, kterými je počastoval. Stejně nakonec skončila u pána, co z ní udělal svou služku. Mluvil na ní cizím jazykem, který se musela učit za pochodu. Moc jí do hlavy nešel, hodně jí pomáhali jeho ostatní otroci. Nebyla jediná, kdo mluvil jazykem Západozemí. Ale řeč byla úplně poslední věc, na kterou si mohla stěžovat. Práce byla těžká, ale ještě horší byly choutky, jejího pána. Nějaká doba uplynula, než si jí začal nárokovat, ale nakonec od něj téměř neměla pokoj. Ani jí nepřekvapilo, když zjistila, že s ním čeká dítě. Bála se to přiznat a tak to tajila do skoro poslední chvíle. Nebo si to myslela, vzhledem k tomu, že si její pán našel jinou oběť. Na druhou stranu, méně jí bil a nemusela se tolik dřít. Dokonce k ní zavolal i někoho, kdo dohlédl na to, aby alespoň ona nezemřela, když nastala její chvíle. Nebylo to lehké, ale ještě těžší bylo slyšet zprávu, že se její dítě téměř hned po porodu zemřelo. Nikdo jí nechtěl níc říct, ani to, jestli šlo o chlapečka nebo holčičku, natožpak, aby jí dovolili vidět tělíčko. Aerynn pojala podezření, že něco nehraje, ale co sama zmohla? Vůbec nic. Mohla si vystačit jen se svými domněnkami a teoriemi, co se vlastně stalo.
Jak ubíhaly další a další měsíce, už začala ztrácet víru. Staří bohové zjevně zůstali na severu, tak to dívce přinejmenším připadalo. Všechno už probíhalo podle neměnného denního rozvrhu. Práce, spánek, neustále dokola. Tedy, dokud si její majitel neusmyslel, že je čas na dalšího otroka a ne ledajakého. Několik svých sluhů vzal s sebou, aby se o něj měl kdo postarat. Pro Aerynn to byla velice vítaná změna. A ještě milejší jí bylo, když o ní projevil zájem nějaký obchodník. Ukázalo se, že jde o magistra Illyria Mopatise z Pentosu. Slovo dalo slovo a magistr se vyjádřil, že by rád dívku odkoupil. Její pán se nechal dlouho přemlouvat, nespokojil se s kdejakou nabídkou, ale nakonec se podvolil.
Hezčí pocit do té doby Aerynn nepoznala. Illyrio se k ní choval úplně jinak, než byla zvyklá. S respektem, opravdu se staral o to, co potřebuje. Ale co bylo ještě lepší, vzal ji s sebou do Pentosu. Tentokrát si mohla vychutnat všechno co chtěla, její otrokářský obojek zůstal kdesi za nimi. A za veškerou péči po ní chtěl jen maličkost. Vyslechnout si pár rozhovorů nebo nenápadně sledovat vybrané občany... Tak to začínalo. Později na ní začal magistr klást větší nároky, ale s tím jí nabízel i vyšší benefity. Naučil jí řádně číst, psát, počítat, radil jí, jak se v kterých situacích zachovat, aby předešla potížím. Aerynn si z něho udělala vlastní modlu, málem ho uctívala jako boha. Za dobře odvedenou práci si mohla ukázat na cokoliv a dostala to. Pořád ale nezapomínala na to, co ji k němu přivedlo, někde hluboko uvnitř jí neustále hryzal strach z toho, že by se tam mohla vrátit. Překvapila tak magistra dost svoucí prosbou - chtěla se naučit bojovat, aby se mohla ubránit. Naštěstí její patron vyslyšel i tohle přání a poskytl tak Aerynn dobrý základ pro ovládání meče a lukostřelbu.
Nikdy nemohl říct, že by jí u Illyria něco chybělo, ale nakonec přece jenom přišel stesk po domově. Magistr se tvářil chápavě, ačkoliv na něm dívka poznala, že se jí nerad vzdává. Učinili spolu tedy dohodu - on jí pomůže přeplout přes Úzké moře zpět do Západozemí, zatímco ona se bude zdržovat kolem hlavního města a bude pracovat dál ve službách lorda Varyse. Aerynn v rom neviděla problém, byla šťastná, že se konečně dostane zpátky. Sever to sice nebyl, ale pořád šlo o království, ve kterém se narodila. Tentokrát už si cestu užívala daleko víc, těšila se na Královo přístaviště a konečně mohla hodit za hlavu strach z toho, co na ní kde číhá. V hlavním městě ji už Pán našeptávačů očekával a okamžitě jí řekl, co po ní bude chtít. Vysvětlil jí, že všem svým služebníkům říká "ptáčci" a že to většinou bývají chudé děti. Možná by byl raději, kdyby Aerynn byla jednou z nich, ale magistr Pentosu se za ní zaručil a ona ho nehodlala zklamat. Tolik mu dlužila... a tak získávala informace pro Varyse. Naučila se kam chodí jací lidé, kudy nepozorovaně projít, zdokonalovala si už nabyté schopnosti. Dlouho fungovala jako Pavoukův ptáček, než se rozhodla opustit i Královo přístaviště a odletět zpátky na sever. Nic jí tam nedrželo, Varys jí ponechal možnost dobrovolného odchodu. Co tedy bylo jednoduššího, než se pořádně sbalit a odjet?
Cesta ubíhala v klidu, vzhledem k tomu, že v království nepanovaly moc velké rozbroje. Varys jí nabízel doprovod, ale Aerynn odmítla. Už se o sebe uměla postarat a strach nechala v Essosu. Od Pavouka si vzala jen dýku, aby nikdy nezapomněla. Ani nepředpokládala, že by jí v severských krajinách potřebovala. Bohové ale rozhodli jinak. Při cestování vystřídala plno hostinců, u jednoho se však musela zdržet trochu déle. Už byla na odchodu, když zaslechla zvuky značící jen jednu věc. A vida, nemýlila se. Nevěděla, co za tím vězí, jestli jde o pádný důvod nebo jen o opileckou rvačku, ale rozhodně to byl souboj jednoho proti přesile. Neváhala moc dlouho a tomu nebožákovi pomohla. Ani se nenamáhala dostat z něho nějaké podrobnosti, stačilo, že si vyměnili jména a Aerynn mohla pokračovat v cestě. Kdyby věděla, že neuplyne ani pár dní a znovu se s Elyasem setká, nejspíš by mu zůstala po boku. Už si myslela, že se z jejího života vytratil všechen humor, ale když na něj znovu narazila a ještě v obdobné situaci, musela změnit názor. Všechno bylo o to absurdnější, že se z Elyase vyklubal syn lorda Ryswella. Ani se za sebe nestyděl a Aerynn ihned napadlo, že si ho trable vyhlédávají jen kvůli mladická nadutost, ze které ještě pořád nevyrostl. Během chvíle, co mu ošetřovala těch pár ran, co utržil, její domněnku jen potvrdil. Nicméně taky ukázal, že není jen někdo, kdo by bezhlavě zneužíval svého postavení. Stačilo jen několik dalších slov a zbytek cesty strávili spolu. Aerynn se od něj ani neodtrhla, aby se podívala do své rodné vesnice. Co by tam na ní taky čekalo, když dostala možnost žít poblíž Elyase? Konečně narazila na někoho, kdo jí rozuměl. Přirozeně mu nepověděla všechno, ale i tak vypadal více než chápavě.

Mladý lord Ryswell se zdál být spokojený i po svém příjezdu, stejně jako zprvu jeho otec. Myslel si, že si jeho syn přivedl okouzlující lady, kterou si ukradl někde po cestě. A když mu Elyas trochu upraveně povyprávěl o tom, co je svedlo dohromady, málem Aerynn stanula před čarostromem s ním. Než to, raději se přiznala, že nemá valný původ. Lord Rodrik přirozeně zuřil a chtěl, aby odešla, ale Elyas se snad poprvé opravdu vzepřel a prosadil si sňatek. Aerynn souhlasila, znamenalo to pro ní klid a jistotu bezpečí. Kromě toho získala i moc, o jaké se jí nikdy nezdálo. Co víc by si tak měla přát? Vrátila se domů a skončila na daleko lepším místě, než si mohla kdy jen představit a to i přes menší nevoli, kterou to vyvolalo u urozených pánů spřízněných s rodem Ryswellů. Brali to jako urážku, ale dívku se jim vyhnat nepodařilo. Prozatím si své postavení drží a rozhodně v tom nehodlá polevit.

Rodina:

Vlastní rodinu už nemá, ale přivdala se k Ryswellům. Přirozeně nejvíc respektuje svého manžela Elyase, syna lorda Rodrika Ryswella, kterého ovšem Aerynn moc nemusí, protože ji neuznává a označuje ji jako nehodný výběr.

Zajímavosti:

S největší pravděpodobností je bastardem některého z pánů Medvědího ostrova, vypovídá o tom brož s jejich znakem, který jako malá našla.
Existuje poměrně vysoká šance, že po Essosu pobíhá její dítko, živé a zdravé.

I po tolika letech si stále dobře pamatuje tváře Joraha i Crowleyho a neustále je nenávidí za to, že jí zničili život, a naopak si vůbec nepamatuje exotické jméno svého otrockého pána.

Loajalita


Rod Ryswellů a Starků

Body moci

Intrikářství - 6 b.

Válečnictví - 8 b.

Diplomacie - 6 b.

Vůdčí aspekty - 5 b.

Charisma - 5 b.

Vazby


Roose Bolton

Ramsay Snow
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama